>> Zobrazit v režimu ReadabilityKoloběh bohatství: Víte, kam putují vaše peníze?
Když jsem dnes stál v centru Ústí, prohlížel si výlohy a zamyslel se nad tím, kdo tam vlastně nabízí své služby, uvědomil jsem si jednu věc — většina z nich nejsou české firmy, ale nadnárodní korporace.
Lidé si dnes často stěžují, jak je situace néúnosná, jak politici kradou, jak je obírají o peníze, že jejich podnikání zahubila konkurence, ale neuvědomují si jednu věc: vše, co politici mají, je pouze moc, kterou jim svěřili sami lidé. Společenská situace, ať už se týče politiky, korupce, rasové nesnášenlivosti či čehokoliv jiného, vychází jen a pouze z lidu. No a z lidu vychází i to, o čem se chci dneska bavit — ekonomicko-politická nadvláda korporací.
Vezměme si jako příklad drobného živnostníka, pana Nováka, který provozuje v centru města obchod s dětským oblečením. Zaměstnává jednu prodavačku, sám v obchodě pracuje, uživí tak svojí rodinu, podnikání se mu celkem daří…
A to až do doby, kdy se přímo v jeho sousedství otevře nové nablýskané obchodní centrum plné nadnárodních řetězců a modních značek (Kdo jiný by si také mohl dovolit takový nájem?). Spokojení zákaznici, kteří dříve u pana Nováka pravidelně nakupovali, jako by na něj najednou zapomněli. Tržby každým měsícem klesají, pan Novák propustí prodavačku a ještě nějaký čas se snaží táhnout celou živnost sám. Jenže po roce je situace néúnosná a svůj krámek zavře.
Jednoho dne si pan Novák povídá se sousedem, majitelem obchodu s elektronikou, který si stěžuje, že hned přes ulici otevřelo pobočku nové elektro, které má třikrát větší prostory, pětkrát větší sortiment a dumpingové ceny. Obává se, že svůj vlastní obchod bude muset prodat.
Druhý den po cestě do nového zaměstnání (nastoupil jako prodavač u konkurence, která ho zruinovala) si pan Novák vzpomene, že potřebuje baterky do ovládače… a místo aby zašel k svému sousedovi, jak to dělal vždycky, zajde do toho nového, nablýskaného elektra, které otevřelo přes ulici. Mají přece širší výběr a dokonce lepší ceny.
Kážem vodu, pijem víno
Co jsem tím chtěl říct? Když nadnárodní korporace ničí naše podnikání, když politici tunelují státní majetek, když lidé zneužívají systém či sociální dávky, je to všechno jenom proto, že to sami dovolíme. Ano, můžeme si za to sami. Vystupujeme proti tomu, někdo veřejně, jiný v křesle před televizí, ale dokud jenom nadáváme a zároveň sami přispíváme k problému, nic se nevyřeší.
Je až absurdní, že člověk, jehož podnikání zruinovala nadnárodní konkurence (a že jich je dost), jde, a své těžce vydělané peníze utrácí v nablýskaných nákupních centrech, zadupávajíc tak další drobné živnostníky do země. Je až absurdní, že člověk, který nadává na zkorumpované politiky, nabídne úplatek policistovi, když ho přistihne při jízdě na červenou. Je až absurdní, že člověk brojící proti zneužívání sociálních dávek, sám pobírá příspěvky, které mu jsou přiděleny neprávem.
Lidé si neuvědomují, že společnost se musí změnit odspodu. To, jací jsou politici a další tváře, které známe z médií, je jen zrcadlem společnosti. Protože pouze společnost, skrze své jednotlivé členy, určuje, jakým způsobem se bude vyvíjet, kterým lidem svěří moc i komu svěří své peníze.
Nechme své peníze doma
Ačkoliv jsem odpůrce nacionalismu z pohledu etnického, jako sympatický se mi jeví, lze-li to tak nazvat, “nacionalismus ekonomický”. Dnešní krizi ekonomiky a vůbec celého systému západní “demokracie” spatřuji v tom, že v ekonomice globální úrovně získali nadnárodní korporace větší moc néž jednotlivé státy. Původní demokratické uspořádání, kdy stát podporoval svůj lid a jeho podnikání, se obrátil v diktát, kdy nadnárodní korporace uplácejí stát, aby jim pomohl okrádat lid. Tato změna přišla v momentě, kdy význam a moc korporací přerostl význam a moc jednotlivých států. A samozřejmě v momentě, kdy to lid posvětil tím, že začal korporacím dávat peníze.
Problém je, že dneska neexistuje způsob, jak vrátit systém do původního stavu, aniž bychom se dopustili vyvlastňování či jiných neetických praktik. Vlastně ano, jedno řešení tu je. Lidé musí své rozhodnutí změnit. Musí si uvědomit, komu dávají své peníze a jaké to má důsledky. Musí si uvědomit, jak strašně velký je rozdíl mezi tím, když dají své peníze místnímu živnostníkovi a tím, když je dají nadnárodní korporaci. Musí začít upřednostňovat místní výrobky před zahraničními.
Věřím, že pouze to, že si lidé toto v dostatečné míře uvědomí, nás může z područí nadnárodních korporací vysvobodit. Po malých krůčcích si můžeme budovat svojí, do určité míry nezávislou ekonomiku — ekonomický koloběh bohatství a prosperity.
Roztočme koloběh bohatství
Zvyk odmítat to české a toužit po tom cizím, jako by byl naší společnosti pevně daný. Možná je to pozůstatek z dob socialismu, kdy všichni toužili po západním zboží a české zboží bylo zbožím druhořadým. Možná je dnes české zboží na nás příliš drahé a raději si nakoupíme u Vietnamců.
Ať už je to jak chce, myslím že bychom to měli překonat a pokud je to jen trošku možné, upřednostnit české věci. Nic za to nedáme a může nás hřát dobrý pocit, že pomáháme roztáčet koloběh bohatství, který zahrnuje nás všechny.
Zjednodušeně: svými potřebami přispějeme na živobytí lidem ze svého okolí, a ti budou mít díky nám na to, aby přispěli na živobytí zase nám. A nejen, že to takto půjde stále dokola, objem peněz v koloběhu se bude nabalovat jako sněhová koule. Pokud nepustíme naše finance pryč, všechny peníze, které k lidem v koloběhu přijdou, se stanou součástí toho neustále rostoucího systému.
Tím, že pomůžeme druhým, pomůžeme ve výsledku sami sobě. A bude to platit mnohem spíš, když tím druhým bude soused Pepík, néž když jím je banka na Wall Street. Utěsněme proto díry v koloběhu a neposílejme peníze dál, néž je nezbytně nutné.
Je to na každém z nás
Jak jsem zmínil výše a ještě jednou zopakuji, změnit se to musí zdola. Musí si to uvědomit každý z nás a jediný správný způsob je začít sám u sebe. Prosím vás tedy, abyste se nad tím zamysleli. Přemýšlejte nad tím, které věci kupujete a komu tím v důsledku posíláte peníze. Je třeba si uvědomit, že platbou cesta vašich peněz nekončí. Naopak, to, komu své peníze předáte je nesmírně důležité. Každý člověk, který začné kupovat místní výrobky, pomáhá podnikatelům ze svého okolí, aby ve své snaze vytrvali, aby nemuseli propouštět, aby zaměstnali další lidi, aby si vydělali na slušné živobytí a mohli víc peněz předávat dalším — třeba právě vám.
Přemýšlejte o tom a šiřte tu myšlenku dál. Myslím, že to stojí za to.
Když jsem dnes stál v centru Ústí, prohlížel si výlohy a zamyslel se nad tím, kdo tam vlastně nabízí své služby, uvědomil jsem si jednu věc — většina z nich nejsou české firmy, ale nadnárodní korporace.
Lidé si dnes často stěžují, jak je situace neúnosná, jak politici kradou, jak je obírají o peníze, že jejich podnikání zahubila konkurence, ale neuvědomují si jednu věc: vše, co politici mají, je pouze moc, kterou jim svěřili sami lidé. Společenská situace, ať už se týče politiky, korupce, rasové nesnášenlivosti či čehokoliv jiného, vychází jen a pouze z lidu. No a z lidu vychází i to, o čem se chci dneska bavit — ekonomicko-politická nadvláda korporací.
Vezměme si jako příklad drobného živnostníka, pana Nováka, který provozuje v centru města obchod s dětským oblečením. Zaměstnává jednu prodavačku, sám v obchodě pracuje, uživí tak svojí rodinu, podnikání se mu celkem daří…
A to až do doby, kdy se přímo v jeho sousedství otevře nové nablýskané obchodní centrum plné nadnárodních řetězců a modních značek (Kdo jiný by si také mohl dovolit takový nájem?). Spokojení zákaznici, kteří dříve u pana Nováka pravidelně nakupovali, jako by na něj najednou zapomněli. Tržby každým měsícem klesají, pan Novák propustí prodavačku a ještě nějaký čas se snaží táhnout celou živnost sám. Jenže po roce je situace neúnosná a svůj krámek zavře.
Jednoho dne si pan Novák povídá se sousedem, majitelem obchodu s elektronikou, který si stěžuje, že hned přes ulici otevřelo pobočku nové elektro, které má třikrát větší prostory, pětkrát větší sortiment a dumpingové ceny. Obává se, že svůj vlastní obchod bude muset prodat.
Druhý den po cestě do nového zaměstnání (nastoupil jako prodavač u konkurence, která ho zruinovala) si pan Novák vzpomene, že potřebuje baterky do ovládače… a místo aby zašel k svému sousedovi, jak to dělal vždycky, zajde do toho nového, nablýskaného elektra, které otevřelo přes ulici. Mají přece širší výběr a dokonce lepší ceny.
Kážem vodu, pijem víno
Co jsem tím chtěl říct? Když nadnárodní korporace ničí naše podnikání, když politici tunelují státní majetek, když lidé zneužívají systém či sociální dávky, je to všechno jenom proto, že to sami dovolíme. Ano, můžeme si za to sami. Vystupujeme proti tomu, někdo veřejně, jiný v křesle před televizí, ale dokud jenom nadáváme a zároveň sami přispíváme k problému, nic se nevyřeší.
Je až absurdní, že člověk, jehož podnikání zruinovala nadnárodní konkurence (a že jich je dost), jde, a své těžce vydělané peníze utrácí v nablýskaných nákupních centrech, zadupávajíc tak další drobné živnostníky do země. Je až absurdní, že člověk, který nadává na zkorumpované politiky, nabídne úplatek policistovi, když ho přistihne při jízdě na červenou. Je až absurdní, že člověk brojící proti zneužívání sociálních dávek, sám pobírá příspěvky, které mu jsou přiděleny neprávem.
Lidé si neuvědomují, že společnost se musí změnit odspodu. To, jací jsou politici a další tváře, které známe z médií, je jen zrcadlem společnosti. Protože pouze společnost, skrze své jednotlivé členy, určuje, jakým způsobem se bude vyvíjet, kterým lidem svěří moc i komu svěří své peníze.
Nechme své peníze doma
Ačkoliv jsem odpůrce nacionalismu z pohledu etnického, jako sympatický se mi jeví, lze-li to tak nazvat, „nacionalismus ekonomický“. Dnešní krizi ekonomiky a vůbec celého systému západní „demokracie“ spatřuji v tom, že v ekonomice globální úrovně získali nadnárodní korporace větší moc než jednotlivé státy. Původní demokratické uspořádání, kdy stát podporoval svůj lid a jeho podnikání, se obrátil v diktát, kdy nadnárodní korporace uplácejí stát, aby jim pomohl okrádat lid. Tato změna přišla v momentě, kdy význam a moc korporací přerostl význam a moc jednotlivých států. A samozřejmě v momentě, kdy to lid posvětil tím, že začal korporacím dávat peníze.
Problém je, že dneska neexistuje způsob, jak vrátit systém do původního stavu, aniž bychom se dopustili vyvlastňování či jiných neetických praktik. Vlastně ano, jedno řešení tu je. Lidé musí své rozhodnutí změnit. Musí si uvědomit, komu dávají své peníze a jaké to má důsledky. Musí si uvědomit, jak strašně velký je rozdíl mezi tím, když dají své peníze místnímu živnostníkovi a tím, když je dají nadnárodní korporaci. Musí začít upřednostňovat místní výrobky před zahraničními.
Věřím, že pouze to, že si lidé toto v dostatečné míře uvědomí, nás může z područí nadnárodních korporací vysvobodit. Po malých krůčcích si můžeme budovat svojí, do určité míry nezávislou ekonomiku — ekonomický koloběh bohatství a prosperity.
Roztočme koloběh bohatství
Zvyk odmítat to české a toužit po tom cizím, jako by byl naší společnosti pevně daný. Možná je to pozůstatek z dob socialismu, kdy všichni toužili po západním zboží a české zboží bylo zbožím druhořadým. Možná je dnes české zboží na nás příliš drahé a raději si nakoupíme u Vietnamců.
Ať už je to jak chce, myslím že bychom to měli překonat a pokud je to jen trošku možné, upřednostnit české věci. Nic za to nedáme a může nás hřát dobrý pocit, že pomáháme roztáčet koloběh bohatství, který zahrnuje nás všechny.
Zjednodušeně: svými potřebami přispějeme na živobytí lidem ze svého okolí, a ti budou mít díky nám na to, aby přispěli na živobytí zase nám. A nejen, že to takto půjde stále dokola, objem peněz v koloběhu se bude nabalovat jako sněhová koule. Pokud nepustíme naše finance pryč, všechny peníze, které k lidem v koloběhu přijdou, se stanou součástí toho neustále rostoucího systému.
Tím, že pomůžeme druhým, pomůžeme ve výsledku sami sobě. A bude to platit mnohem spíš, když tím druhým bude soused Pepík, než když jím je banka na Wall Street. Utěsněme proto díry v koloběhu a neposílejme peníze dál, než je nezbytně nutné.
Je to na každém z nás
Jak jsem zmínil výše a ještě jednou zopakuji, změnit se to musí zdola. Musí si to uvědomit každý z nás a jediný správný způsob je začít sám u sebe. Prosím vás tedy, abyste se nad tím zamysleli. Přemýšlejte nad tím, které věci kupujete a komu tím v důsledku posíláte peníze. Je třeba si uvědomit, že platbou cesta vašich peněz nekončí. Naopak, to, komu své peníze předáte je nesmírně důležité. Každý člověk, který začne kupovat místní výrobky, pomáhá podnikatelům ze svého okolí, aby ve své snaze vytrvali, aby nemuseli propouštět, aby zaměstnali další lidi, aby si vydělali na slušné živobytí a mohli víc peněz předávat dalším — třeba právě vám.
Přemýšlejte o tom a šiřte tu myšlenku dál. Myslím, že to stojí za to.
Prepáč, ale ja som za veľké korporácie.
Ja osobne mám s veľkými korporáciami len a len dobré skúsenosti. Sú to práve malí živnostníci, ktorí mi robia problémy. Nekvalitný tovar, neochota, vysoké ceny a nedoržiavanie si svojich zákonných povinností, ako napríklad pri reklamácii.
Korporácie mi v podstate vymenili a zreklamovali aj tovar, na ktorý som už reklamáciu nemal nárok. Malý „úbohý“ živnostník presne naopak.
Vo veľkých obchodoch ma predavači až „nepríjemne“ obskakujú a dokonca mi dávajú svoje osobné odporúčania, čo si kúpiť a čo nie. V malých obchodoch sa cítim, akoby som bol na občiaž. Preto tam už zásadne nechodím. Možno tak pekárstvo.
Nevedia sa správať, nevedia si vážiť zákazníka, tak nech žerú blato!
suhlasim s petrom.V nasom meste nenakupujem vobec a navstevujem tie nablyskane obchodne domy.dovod??? ti maly zivnostnici su neskutocne chamtivy a myslia si,ze ked otvoria pobocku tak zo dna na den zbohatnu.priklad:pred par tyzdnami si jeden 20rocny fagan pri nas otvoril cukraren a ceny zakuskov su sialene.snad za tu cenu co si pyta by som si upiekol kolac na cely plech…Skutocne cest vynimkam.Dojdem do obchodiku a majitel ma sleduje akoby som tam prisiel kradnut.Dakujem neprosim. Volim si to co je pre mna najvyhodnejsie. obchodny dom mi dava mnozstvo vyhod.Neraz som tam nakupil kvalitne znackove oblecenie za zlomok ceny.Nie som daka socka odkazana na vypredaje,ale proste ja iba vyuzivam to co sa mi ponuka.ak mi zivnostnik ponukne kvalitne sluzby za rozumnu sumu a prijemne jednanie nemam problem vyuzit jeho sluzby
Velmi souhlasím s tím, že veškeré aktivity musí jít „ze spoda“. Pokud někdo dává přednost živnostníkovi před korporací, nechťe chodí k němu nakupovat. Je až směšné jak lidé nadávají, že supermarkety a hypermarkety zničili drobné prodejce, ale přitom sami chodí na nákupy do těch hypermarketů.
Na druhou stranu není pravda, že podpora drobných živnostníků nějak zlepší naši situaci. Ono je to naopak. Pokud nakupujeme u korporací, znamená to většinou, že kupujeme levnějši než u malých prodejců, už jen proto, že ty velcí hráči mají menší průměrné náklady. Tím, že ušetříme pak můžeme tyto peníze použít jinak. Ty ušetřené peníze přeci nevyhodíme do kanálu, ale „vrátíme“ je zpět od systému. A i když třeba jen budou „ležet“ na účtě, tak stejně poslouží jako půjčka pro někoho jiného. A čím více peněz leží na účtech a tím je tedy větší nabídka peněz na trhu, tím levnější jsou úvěry, hypotéky a podobně.
Takže nesouhlasím, že taková ta prvoplánová podpora malých živnostníků někomu prospěje. Těm živnostníkům ano, ale nám ne. Pokud korporace nabízí lepší služby, tak se stane akorát to, že živnostník zkrachuej a bude se muset přeorientovat na něco pro nás prospěšnějšího, abychom u něj zase nakupovali.
Jiná věc ovšem je, pokud sy například hypermarkety z nás dělají odpadiště Evropy a prodává se nekvalitní potraviny, například. Pak je otázka, jestli to byŤ levné, ale nekvalitní zboží ve skutečnosti není relativně dražší vůči kvalitnímu žboží od soukromníka. V tomto ohledu je důležité, aby lidé vyvíjeli tlak na řetězce tím ,že prostě ty nekvalitní potraviny nebudou nakupovat – to je nejlepší regulace jaká existuje.
peter a Robert: No v podstatě jsem podobné odpovědi očekával, více méně souhlasím s tím, že řetězce dokážou poskytovat kvalitativně lepší služby… je to logické, je to způsobené právě tím, že u nich lidi nakupují > mají peníze na to, aby převýšili živnostníka, který je nemá…
Ale o tom jsem tak úplně nemluvil. Mluvil jsem spíš o principu, o tom, kde je chyba v naší společnosti, proč ekonomika kolabuje a jak se tomu vyhnout… je to neuvěřitelně komplexní a jedinou možností jak to změnit pochopit, že člověk musí začít u sebe a ne obviňovat ostatní (ač třeba z části oprávněně) – u tohoto problému, i u kteréhokoliv jiného.
Vím, že přirozená vlastnost člověka je vidět na všem to negativní, nepravdu, druhou stranu mince. I na tomto článku. Ale zkuste se schválně na problém kouknout znovu a zamyslet se nad tím, v čem bych mohl mít pravdu, a proč není ideální, pokud korporace mají moc, jakou mají (nápověda: ano, nabízí lepší služby, ale výměnou za co?).
Myslim, si ze clanok generalizuje a hlasa vzorec – dobry maly domaci zivnostnik vs. zle vykoristovatelske korporacie. V ekonomickej realite ale toto zial nefunguje. V principe sa zakaznik rozhoduje na zaklade urovne poskytovanych sluzieb, kvality poskytovanych produktov, hlbky sortimentu, etc. A samozrejme ceny. Samozrejme na cenovej urovni sa malemu zivnostnikovi velmi tazko konkuruje, ale moze voci korporatnej konkurencii bojovat inym sposobom. A to zial mnohi mali zivnostnici /hovorim teraz specificky o oblasti maloobchodu, na ktory sa clanok zameriava/ nerobili a nerobia. Preto je prirodzene, ze prisli o zakaznikov. V dobe socialnych sieti, internetoveho marketingu uz dokonca neplati ani to, ze maly zivnostnik je vo velkom znevyhodnovany v oblasti marketingu.
Co sa tyka prippomienky o prirodzenej vlastnosti cloveka vidiet veci negativne, tak si myslim, ze ju mozeme vztahovat aj na clanok, ktory vidi velke korporacie len v zlom svetle.
Jimmy Hayek: Dal jsem jako příklad živnostníka, ale nemyslel jsem pouze živnostník, klidně to může být větší firma, ale česká, a když ne česká, tak ať aspoň zaměstnává u nás lidi… Zkrátka jsem chtěl říct, že čím dál peníze pošleme, tím méně je pravděpodobné, že se jejich hodnota nějak pozitivně projeví v našem okolí. Naopak čím blíž je pošleme, tím bližší okolí bude bohatnout.
Druhá věc o kterou mi v článku především šlo, byla nedůvěra ke globálnímu ekonomickému systému pod vedením korporací… proto říkám kupujme místní věci, buďme co nejméně závislí na těchto mamutích korporacích. Čim více peněz jim předáváme, tím více jim předáváme také moci a přispíváme tak k tomu, že si dělají co chtějí, de facto je jejich postavení výš než státní moc (zákony se přizpůsobují jim, ne oni zákonům), z čehož plyne většina dnešních systémových problémů.
No a poslední věc, ke které bych něco měl. Ano, kupujeme u korporací levněji. Opět se naskýtá ta otázka za jakou cenu? Co platíme my či co platí jiní za to, že můžeme nakupovat levněji?
Igor: No, osobně jsem přesvědčený, že živnostníci by poskytli stejně kvalitní nebo kvalitnější služby za stejné ceny, pokud by o ně u nich byla poptávka – a ano, služby by museli teprve vytvořit, zahraniční korporace už je mají a jelikož zákazník nečeká, ani není ochoten dočasně akceptovat horší služby, je to začarovaný kruh… Jakmile si zákazník uvědomí, že jedinou možností je začít se změnou u sebe, můžeme mít daleko víc prosperující a soběstačnou ekonomiku. No a konec konců ty živnostníci by pravděpodobně vyrostli, někteří možná i v korporace, v korporace se sídlem v ČR, které v ČR utrácejí peníze, které v ČR zaměstnávají lidi, které v ČR platí daně.
Tj. mně nejde až tak o živnostníky, byl to jenom nejasně zvolený příklad. Je mi v podstatě jedno, jak velká firma je, jde mi o to, kde působí a utrácí vydělané peníze. Čím blíž, tím líp, tvrdím já.
A jinak dobrá poznámka, zkusím přemýšlet nad tím, v čem jsou korporace pozitivem. I když přijít na to bude zatraceně těžké.
Podle mě to strašně naivní článek, moc zobecňuješ. Já sám jsem sice proti „velkým korporacím“, snažím se nekupovat klasický zboží od komerčních značek, ale mám proto svoje trochu jiný důvody.
Myslím, že v tomto článku ses pustil do něčeho, na co se nedá jen tak lehce shrnout.
Jak pomůžu tomu, že dám sousedovic Frantovi vydělat? To, že má ceny nastaveny tak vysoko nemusí souviset s tím, že „nadnárodní korporace“ to šmelí a mají zajetý systém.
Živnostník může mít vysoký marže, špatně efektivní podnikání, špatný pracovníky..
Důvodů, proč jsou korporace dobrý je plno. Mě stačí, když se dozvím, jak makají čeští lidi. Práci omrdávají, místo toho aby makali tak si kafíčkujou a zašívají se, kradou..Plno z nich nemá ani základy finanční gramotnosti a takoví lidé pak řídí firmy.
Důvody, proč krachují pak nemusí být v tom, že by korporace byli takovou konkurencí, ale že oni sami si to posrali.
Pavle, ja by som problem rozdelil do viacerych rovin – su sluzby, ktore mozu kvalitne poskytovat tak mali zivnostnici ako velke korporacie, ci predajne siete. Napriklad dobreho kadernika nikdy nenahradi nadnarodna siet. Ale napriklad siet ktora predava potraviny ma automaticky komparativnu vyhodu, ze si moze dovolit nakupovat lacnejsie od dodavatela a zaroven tlacit ceny dole. Co je pre mna ako zakaznika vyhodne. Takisto je pre mna vyhodna sirka ponukaneho sortimentu. Priklad – rad varim, ked mam cas a pouzivam pri vareni jeden druch paradajkoveho pretlaku – je vyrobeny v Taliansku. Ziaden slovensky sa mu nevyrovna. V malom obchode tento pretlak ale nedostanem. Ina vec je ale kupovanie cerstveho ovocia a zeleniny a masa. Urcite dobre vies o pripadoch, ked sa v sietach predavalo pokazene maso, a akym sposobom sa pestuje a dozrieva zelenina, ktora sa tam predava. Preto maso najradsej kupujem u maleho predajcu, ktory predava maso z vlastneho chovu. A zeleninu mam najradsej tu – ktoru si sam dopestujem.
Netreba takisto zabudat, ze vsetky korporacie maju niekde svoje korene a vacsinou vyrastli ako small biznis. Zacinali tak Coca-Cola ci Apple. A mnoho produktov a sluzieb je prilis narocnych na to, aby ich mohol small-biznis produkovat.
Vo svojom commente si spomenul pojem sebestacna ekonomika. To je proste chimera. Skusali to v Severnej Korei a nevyslo to. Dnesna ekonomika je proste globalizovana – ma to svoje vyhody ale urcite aj nevyhody. Keby jej nebolo, tak by sme dnes nemali napriklad ekonomicku dlhovu krizu. Ale to uz je iny pribeh.
Dalej spominas prepojenie politiky a biznisu – prisposobovanie zakonov korporaciam. Slovenska vlada v 90-tych rokoch presadzovala politiku podpori domacich „podnikatelov“ – tj privatizovalo sa do ruk najma slovenskych vlastnikov. Dopadlo to pomerne katastrofalne. Takze keby sme tu nemali korporacie zahranicne ale domace tak si nemyslim, ze by bola mensia miera korupcia a klientelizmu. Je tomu skor tak, ze velke korporacie prisposobuju svoju obchodnu podmienku politickym podmienkam v tej ktorej krajine.
Co sa tyka zahranicnych korporacii – tak aj tie zamestnavaju ludi v Cechach ci na Slovensku a tiez tam platia dane.
A zas negativny priklad – na Slovensku plati vlada obrovske peniaze na podporu zahranicnych korporacii, ktore tu maju vyrobu /danove ulavy, etc./. Ked im tato podpora konci, tak odchadzaju do inych krajin za lacnejsou pracovnou silou. Mna ako slovenskeho zivnostnika nepodporuje nikto, ale na druhej strane o podporu ani nestojim. Len mi vadi, ze sa nesystemovo podporuje a z mojich dani, biznis inych.
A nakoniec aj na Slovensku su priklady korporacii, ktore vyrastli z „garazi“ a su celosvetovo uspesne – Sygic, Eset, etc. Jednoducho prisli s kvalitnym produktom a presadili sa.
Takze aby som to ukoncil – nacal si svojim clankom zaujimavy problem, ale vela veci si v nom zjednodusil, resp. vidis ciernobielo.
Už jen, jak se chování velké korporace ke svým zaměstnancům, jak k otrokům. Nechápu jak lidi můžou nakupovat KFC,MCdonald. Jídlo, tak nekvalitní a ještě předražený. Tyhle korporace, které kurví životy miliony lidí. Neházím všechny do jednoho pytle. Třeba taková IKEA by měla jít příkladem ostatním korporacím. Ano živnostníci se mají, co učit. Jestli chcete, tak si v té zlaté kleci žijte… Já jdu hledat klíč.
Přehodnotil jsem svůj názor, ZAKAŽ KOMENTÁŘE! Podle toho co ti lidé říkají je zřejmé, že to, co píšeš nechtěj pochopit, i když by to jistě dovedli. Oni jsou přesně to, proč se společnost a její myšlení nikdy nezmění. Zacpávají si uši a řvou přitom svojí pravdu, i když třeba vědí, že je to jinak. Byl by přínosem nějaký nesouhlasný komentář, ale to by nesměl argumentovat tím, že živnostníci jsou sráči, protože jsou drazí
No nechci se dál rozčilovat…