Jak lze sloučit více webových prezentací pod jeden účet a ušetřit až 80% provozních nákladů na hosting?

I na českém trhu přibývá firem, které mají více než jednu internetovou aplikaci nebo o spuštění další aplikace uvažují. Firmy provozují kromě standardní prezentace i e-shopy, blogy, intranetové aplikace či diskuzní fóra.

Zvláště u menších firem a živnostníků, kteří nepodnikají v oblasti informačních technologií a nemají vlastní IT oddělení, nastává často problém, jak prezentace spravovat. Malým firmám a živnostníkům často nezbývá než si pořídit více hostingových služeb od jednoho či více poskytovatelů. I přesto, že nejlevnější vhodné hostingové balíčky od kvalitních poskytovatelů stojí často kolem 100 Kč za měsíc, náklady rychle narůstají. Již při provozu 3 aplikací dosahují náklady často 500 Kč i více měsíčně a jen tak si vyzkoušet nejnovější verze aplikací na správu webového obsahu, jakými jsou třeba WordPress, Joomla nebo Drupal, kvůli vzrůstajícím nákladům nepřipadá v úvahu.

Řešením je „Multihosting“ od  ACTIVE 24. O co se jedná? Multihosting je produkt, který umožní mít až 5 prezentací „pod jednou střechou“ za cenu jednoho hostingu – to je za 129 Kč/měsíc.

Nejde přitom o žádné „nízkonákladové“ řešení, ale o plnohodnotný hosting pro až 5 naprosto oddělených domén s různými prezentacemi, databázemi, e-maily a FTP přístupem pro jejich správu. V přehledném uživatelském rozhraní můžete přitom určit, kolik diskového prostoru přidělíte jednotlivým službám. Celkově je k dispozici prostor 5 GB.

A protože ACTIVE 24 patří mezi naprostou technologickou špičku na českém trhu, nepřijdete ani o možnost využít moderních technologií jako jsou DKIM, IPv6, šifrované FTP nebo SSL zabezpečení.

Navíc na multihostingovém balíčku HOME můžete velice rychle a jednoduše nainstalovat nejpopulárnější open-source redakční systémy, a to doslova jedním kliknutím. Instalace WordPressu, Joomly, Drupalu nebo php BB nikdy nebyla jednodušší. Stačí jednou kliknout a dojde k automatické instalaci vybraného redakčního systému. E-mailem pak dostanete zprávu s přístupovými údaji k administraci webových stránek. Poté se stačí do administrace přihlásit a začít vytvářet webové stránky, blog nebo diskuzní fórum.

Pokud se chcete dozvědět více o multighostingu a instalaci jedním kliknutím, přečtěte si o nich na wečbu ACTIVE 24 nebo si rovnou objednejte multihosting, a to i v případě, že máte ještě na několik měsíců předplaceno u stávajícího poskytovatele, protože v takovém případě vám ACTIVE 24 nabízí dvojnásobné období za stejnou cenu.

Více informací na www.active24.cz

Občas se mi stane, že jen tak brouzdám po netu, jedu svých pár oblíbených stránek pořád dokola, a vlastně se nudím…

Jsem líný zamyslet se, co lepšího bych mohl dělat.

Elegantní řešení?

Vždy, když si uvědomíte, že brouzdáte po internetu (a vlastně vás to nudí), prohlížeč jednoduše zavřete.

Že teď sedíte, zíráte na prázdný monitor a nudíte se ještě víc?

Máte nutkání prohlížeč znovu spustit?

Překonejte ho…

…a zamyslete se, co opravdu chcete dělat právě teď!

Leden, léta Páně 2112.

Po celém světě probíhají masivní protesty a demonstrace.

Vlády států spolu se zástupci výrobního průmyslu v utajení podepsali smlouvu REPTA, zakazující replikaci materiálů a věcí bez povolení původního výrobce. Světové elity se touto smlouvou pokouší zabránit šíření nového vynálezu – replikátoru – a udržet tak moc ve svých rukou. Replikátor, který dovede bez vyšších nákladů na subatomární bázi zkopírovat jakoukoliv věc či materiál, byl vynalezen před několika týdny a od té doby, replikujíc sám sebe, se šíří závratnou rychlostí do celého světa.

Pro dosud známé chápání světa, kde majetek rovná se moc, a zejména pro elity, které majetkem disponují, je replikátor vážnou hrozbou.

Proto přichází se smlouvou REPTA, jejímž cílem je postavit nový vynález mimo zákon a navrátit zastaralý pořádek, kdy elity mají nad světovým majetkem naprostou kontrolu.

REPTA zakazuje nejen kopírování věcí bez povolení původního výrobce, ale také – s odvoláním na potenciální možnost kopírovat chráněné materiály či věci – přísně zakazuje držení či šíření samotného replikátoru. Policie získává právo libovolně prohledat jakoukoliv domácnost a každý nalezený replikátor zabavit a zničit…

No, uznávám, možná nejsem dobrý autor sci-fi, ale všimněte si podobnosti s ACTA a dnešní problematikou autorských práv obecně. Stejně jako v roce 2112, ani dnes není vydavatelský průmysl schopen přizpůsobit se inovaci a namísto toho zatvrzele trvá na starých pořádcích, které pro něj byly výhodnější. Ne ovšem už pro společnost. Odmítat inovaci jenom proto, že se ji někteří nechtějí přizpůsobit, je zkrátka špatný směr. Naopak je třeba nastavit podmínky tak, abychom potenciálu inovace využili pokud možno nejvíce. A to platí jak v případě replikátoru, tak v případě svobodného šíření informací, pro které ten pomyslný replikátor máme již dnes.

Vždyť právě díky svobodné a stále rychlejší výměně informací (tj. kopírování) zažíváme v dnešní době tak obrovský technologický (a možná i duchovní?) růst. A proto tvrdím, že právo na informaci by se mělo stát novým lidským právem 21. století.

Vezměme si potenciální  článek, na který na Google+ odkážu své followery. Jelikož několik uživatelů zaujme, přidají k němu svůj komentář, a tím jej znovu všem uživatelům vrátí do horní části streamu. Díky tomu odkaz nezapadne do propadliště dějin (tak jako u ostatních sítí), ale vydrží na očích dostatečně dlouho, aby si ho všimli další followeři, kteří v době zveřejnění nebyli u počítače. Také ti přidají k odkazu komentář a výsledkem je, že se článek uživatelům znovu a znovu objevuje na vrcholu streamu třeba i několik dní.

Vezmeme-li v úvahu také to, že zajímavý obsah uživatelé Google+ docela hojně sdílí (asi zvyk z Twitteru a tamějšího RT) a vytváří tak nové příspěvky, které jejich followeři komentováním opět vracejí na vrcholek streamu, je zřejmé, že způsob, který Google zvolil pro řazení příspěvků, šíření virálních kampaní přímo nahrává.

Nyní záleží jen na tom, kdy si to marketéři uvědomí a začnou této možnosti plně využívat. Jakmile se tak stane, domnívám se, že se současným způsobem řazení příspěvků může snadno dojít ke stavu, kdy jedna část uživatelů sdílí kdejakou kravinu a spamuje tak stream těm, kteří je za to nenávidí.

Příklad z praxe: Sílu virálního šíření informací přes Google+ ostatně můžeme vidět už dnes, a to zejména na obrázcích porovnávajících Facebook a Google+. Jelikož jsou v určité části Google+ komunity značně oblíbené, velmi rychle se šíří jak pomocí sdílení, tak i komentářů. Efektivitu tohoto způsobu šíření dokládá to, že pravděpodobně není aktivní uživatel Google+, který by na podobný obrázek ve svém streamu dosud nenarazil.

Jak se s tím dobudoucna vypořádá Google i sami uživatelé, je otázkou… nutno však říct, že se nemusí jednat jen o spamování streamu neužitečnými informacemi, ale řazení příspěvků mohou kromě marketérů využít ve svůj prospěch také tvůrci hodnotného obsahu, od bloggerů až po filmaře.

Pravidla pro úspěšné sdílení na Google+ jsou přitom následující:

1/ Nabídnout kvalitní obsah, který lidi osloví a budou jej sdílet dál, což je asi samozřejmostí, která se nijak neliší od ostatních sociálních sítí. Těžko někdo bude sdílet něco, co ho neoslovilo.

2/ Zpracovat sdílenou informaci do takové podoby, aby přiměla lidi komunikovat. Narozdíl od ostatních sociálních sítí totiž na Google+ platí, že čím víc komentářů uživatelé pod váš status přidají, tím víc lidí si jej přečte. Proto, chcete-li získat co největší pozornost, neváhejte se ptát, vyvolávejte zvědavost, nuťte lidi k diskuzi… To samé platí v komentářích pod statusem: na příspěvky reagujte takovým způsobem, abyste diskuzi pořádně rozdmýchali a ideálně do ní přitáhli i další uživatele.

Ať už se tohoto chování Google+ rozhodnete využít jakkoliv, ať už vám vyhovuje nebo ne, jedno je jasné: alespoň do té doby, než Google řazení příspěvků změní, je základem úspěšného statusu vyvolat diskuzi.

1/ Čistší design

Ačkoliv dlouhá léta design Google služeb podle mnohých za moc nestál, učinil Google v Google+ krok dobrým směrem. Oproti Facebooku je design vzdušný, svěží a hlavně bez rušivých reklam a zbytečností. Spolu s příchodem pluska navíc Google pozměnil design také u svých ostatních služeb, jako jsou vyhledávání, Gmail nebo Kalendář. Vše je nyní v jednom, na pohled příjemném stylu. Do většiny služeb byla přidána také nová sociální lišta, o které se rozepíšu níže.

2/ Absence spamu

S čistotou designu jde ruku v ruce i čistota zdi samotné. Oproti Facebooku vás Google+ nezatěžuje zbytečnými informacemi typu, kdo se s kým začal přátelit, kolik kalašnikovů Lojza nakoupil v MafiaWars, ani kolik tun řepy se mu podařilo sklidit Jůlii ve Farmville. To samé platí o notifikacích – neustálé spamování nesmysly na Google+, narozdíl od Facebooku, neexistuje.

3/ Odlišný přístup k organizaci kontaktů

Asi největším rozdílem oproti Facebooku je samotné získávání a organizace kontaktů. Google+ vychází ze skutečného života, kde obvykle působíte v mnoha odlišných skupinách a zastáváte v nich různé sociální role. Toto si vzal Google při tvorbě své sociální sítě k srdci a vytvořil tzv. systém kruhů, do kterého můžete své kontakty třídit a rozdělit je tak stejně, jako ve skutečnosti.

Hlavní výhodou systému kruhů pak je to, že kdykoliv něco zvěřejníte, ať už se jedná o fotky, status nebo cokoliv jiného, můžete se rozhodnout, které kruhy to uvidí. Nestane se vám proto, že si váš šéf bude prohlížet fotky z té vydařené silvestrovské oslavy, a zároveň své přátele nebudete nudit statusy určené pro vaše pracovní kontakty.

Celý systém kruhů je zpracovaný do velmi pěkné a intuitivní grafické podoby, se kterou je opravdu radost pracovat.

4/ Možnost sledovat zajímavé lidi

Další věcí, kterou si Google+ půjčil z Twitteru, je absence nutnosti vzájemného vztahu. Pokud se někoho rozhodnete sledovat, stačí si ho přidat do svých kruhů a nemusíte čekat na to, zda vaše přátelství potvrdí či nikoliv. Jeho veřejné statusy se budou rovnou zobrazovat na vaší zdi. Výhodou takového přístupu je zejména to, že se vám otevírá možnost sledovat, co dělají a co si myslí zajímaví či význační lidé z mnoha oborů. Když už jsme u toho, na Google+ můžete sledovat dokonce profil Marka Zuckerberga, zakladatele Facebooku.

5/ Snazší navázání nových kontaktů

Díky tomu, že Google+ nevyžaduje pro sledování určité osoby oboustranný vztah, se dají daleko lépe navazovat nové kontakty. Pokud váš idol, celebrita nebo jakýkoliv náhodný člověk, kterého sledujete, napíše veřejný status, můžete tento status komentovat a dostat se tak do přímé interakce s danou osobou. Nehledě na to, že pravděpodobně nebudete jediní, kdo přidá svůj komentář, a mezi dalšími komentujícími můžete opět narazit na zajímavé lidi. A platí to i naopak, pokud napíšete veřejný status, který není určen speciálně některému z vašich kruhů, mohou na něj zareagovat noví, vám dosud neznámí uživatelé.

6/ Soukromí a kontrola nad vlastními daty

Na rozdíl od Facebooku, který má se soukromím uživatelů a jeho nastavením již tradičně problémy, nastavení soukromí v Google+ je díky systému kruhů daleko flexibilnější a přitom také přehlednější. A platí to i o kontrole nad vlastními daty. Google+ vám dovolí kdykoliv svá data stáhnout do počítače, smazat je, nebo svůj účet bez problémů zrušit.

7/ Propracovanější správa fotek

Jedním z hlavních taháků, který by vás na Google+ mohl zaujmout, je Facebooku na hony vzdálená správa fotek. Fotogalerie v Google+ totiž Google napojil na svoji webovou galerii Google Picasa, odkud můžete své alba snadno přidávat také na Google+.

Prostřednictvím Google Picasa máte tedy k dispozici takové vymoženosti jako online editor fotografií nebo desktopového klienta pro všechny platformy. Velmi povedený je také samotný prohlížeč fotografií v Google+.

8/ Funkční chat a videohovory

Jednou z největších slabin Facebooku je jeho chat, který trpí častými problémy všemožného charakteru, a rozhodně se o něm nedá říct, že by fungoval spolehlivě, nebo byl dokonce pohodlným způsobem komunikace. Google+ takový problém nemá. Pro komunikaci využívá léty ověřený Google Talk, který podporuje řada IM klientů, a i ve své webové verzi běží naprosto bez problémů. Bonusem oproti Facebooku je i to, že Google Talk nabízí stejně jako Skype videohovory, a v Google+ nově dokonce ve více lidech najednou.

9/ Skvělá Android aplikace

Výhodou Google+ je určitě také vychytaná mobilní aplikace, kterou si můžete stáhnout z Android Marketu. Díky ní se ze svého mobilního telefonu pohodlně dostanete prakticky ke stejným funkcionalitám jako ve webové verzi, vše je přehledně uspořádáno, a oproti webu nabízí dokonce některé funkcionality navíc (viz další bod). Co se mobilní aplikace týče, Facebook i Twitter by se od ní mohli učit.

10/ Huddle aneb skupinový chat

Zmíněnou věcí, kterou nabízí Android aplikace navíc oproti webové verzi, je tzv. Huddle, neboli chat pro více uživatelů na vašem mobilním zařízení. V praxi to funguje tak, že vyberete jednotlivé uživatele, případně některý ze svých kruhů, potvrdíte a můžete chatovat. Jak jednoduché.

11/ Automatické nahrávání fotek z telefonu

Další z klíčových funkcí, které používání Google+ a hlavně práci s fotografiemi zpříjemňují, je možnost automatického nahrávání fotek a videí z telefonu přímo na Google+. Již nemusíte složitě přetahovat fotky do počítače, pokud se o ně chcete podělit s přáteli. Jednoduše je vyfotíte a když přijdete do Google+, jsou tam automaticky připraveny ke sdílení.

Nemusíte se přitom bát toho, že by lidé viděli vše, co svým mobilem vyfotíte, fotky se nahrávají neveřejné a dokud se je nerozhodnete sdílet, vidíte je jen a pouze vy.

A jelikož Android aplikace nabízí možnost „Nahrávat pouze v případě WiFi připojení“ nemusíte se bát dokonce ani o svůj datový tarif.

12/ Témata

Další novinkou, s kterou Google+ přichází, jsou tzv. Témata. Jedná se o možnost navolit si klíčová slova, která vás zajímají a Google+ vám bude v místě k tomu určeném nabízet články, které o těchto tématech pojednávají. Jednoduché a praktické.

13/ Provázanost s Google službami

Bezesporu hlavní výhodou Google+ je provázanost s ostatními službami Googlu, která se, jak lze očekávat, bude do budoucna dále prohlubovat. Nejužší je zatím asi u již zmíněné Picasy či Androidu, předpokládat lze také určitou integraci s Google Chrome, Kalendářem, Dokumenty, Youtube nebo třeba s novým Google Music.

14/ Google+ lišta

Nová Google+ lišta je dnes hlavním prvkem sjednocujícím Google aplikace pod jednu střechu. Pokud Google služby využíváte, určitě jste ji již zaregistrovali v podobě černé lišty, která se v posledních dnech objevila v horní části většiny služeb. Po přihlášení do Google+ přitom tato lišta získává funkci nejen notifikační (notifikace jsou mimochodem mnohem povedenější než na Facebooku, a není proto problém přímo skrze lištu odpovědět na nový komentář pod vaším statusem), ale také pomoci ní můžete aktualizovat svůj status. Nad svým Google+ máte tedy absolutní přehled, ať už jste ve vyhledávači, v Gmailu nebo třeba v Kalendáři.

15/ Příslib velké budoucnosti

Vezmeme-li v úvahu, kolik uživatelů Google sdružuje v rámci všech svých služeb dohromady, vezmeme-li v úvahu, že denně je aktivováno okolo 500 000 nových Androidů, že Google má kapacity Google+ neustále vylepšovat a přitom ho masivně propagovat, musíme dojít k závěru, že přestože Google+ přišel oproti ostatním sociálním sítím s menším zpožděním, má stále dobrou šanci uchytit se na výsluní.

A podíváme-li se na výčet funkcí výše, je jasné, že svým uživatelům rozhodně má co nabídnout.

Nejde jen o budoucnost, Google+ stojí za to vyzkoušet už dnes!

Nevadí přitom, že je zatím jen v betaverzi a pro přístup je třeba pozvánky… Pokud máte zájem, stačí říct a rád vám jednu zašlu.

Jestli vás Google+ zaujal stejně jako mě, a chcete do této nové sociální sítě přitáhnout i své přátele na Facebooku, nebojte se s nimi tento článek sdílet. Budou chtít vědět, v čem je ten Google+ lepší… A proč jim to vysvětlovat znovu, když jsem to právě vysvětlil za vás?

Přidat se můžete také na Facebook stránku Google+ ::: klub spokojených uživatelů. Získáte tak stream aktualit o Google+ a zároveň dáte svým Facebook přátelům vědět, že tu Google+ je.

Jelikož Google+ je v posledních dnech IT tématem číslo 1, a nebojím se říct, že také nejdůležitějším krokem Googlu za posledních pár let, rozhodl jsem se sepsat myšlenky, které mě ve spojitosti s touto novou sociální sítí napadají.

Používáte-li Google+, přidejte si mě mezi své kontakty ZDE. Sháníte-li do Google+ pozvánku, nebojte se říct si o ni v komentářích. Rád vám ji zašlu.

Přidat se můžete také do Facebook skupiny Google+ ::: klub spokojených uživatelů, a dát tak svým přátelům vědět, že něco jako Google+ vůbec existuje.

Google+ vs. Facebook
1/ Běžný uživatel používá sociální síť (Facebook) kvůli kontaktu s ostatními uživateli, a platforma ho v nejmenším nezajímá. Nebude proto používat takovou, která základní funkci sociální sítě, tzn. kontakt s ostatními uživateli, nesplňuje. A to i kdyby byla z technického hlediska naprosto dokonalá.
2/ Minimálně zpočátku bude Google+ konkurovat Twitteru mnohem více než dominujícímu Facebooku.

Google+ vs. Twitter
3/ Ačkoliv mnozí jednoduchost Twitteru vychvalovali, více možností v Google+ přijali s nadšením.
4/ Díky své jednoduchosti Twitter lépe vypovídá o osobě autora. Kouknu na profil a ihned vidím, zda mě daný člověk zajímá či nikoliv.
5/ Domnívám se, že followeři na Twitteru vás znají lépe/jsou věrnější než followeři na Google+. Uvidíme však, jak se to vyvine.
6/ Google+ se totiž umožňuje se svými virtuálními kontakty blíže poznat.
7/ S Google+ také díky komentářům přicházíte daleko častěji do styku s lidmi, které dosud neznáte.
8/ Google+ umožňuje navázat nové kontakty mnohem snadněji než Twitter.
9/ Vzhledem k tomu, že je Google+ v počátcích a všichni hledají ty správné kontakty, nabízí se příležitost získat velké množství followerů. Je třeba být aktivní, sledovat hodně uživatelů, pomáhat jim, diskutovat, mít dobré nápady… zkrátka být vidět.
10/ Google+ je časově náročnější než Twitter.

Google+ & Blogy
11/ Mluví se o konkurenci Twitteru a Facebooku, vezmeme-li ale v úvahu, že se na Google+ přesunula především IT komunita, jedná se také o ohrožení mnohých blogů a microblogů jako je Posterous, atd. Proč psát krátký příspěvek na blog, a pak na něj odkazovat v sociální síti, když jej můžu napsat rovnou do Google+?
12/ Jako bloggerovi, který rád sdílí své názory s komunitou, mi Google+ nabízí něco, co mi dosud nabídnuto nebylo. Platformu, která mi dovolí rozepsat svou myšlenku bez ohledu na počet znaků, ale zároveň mě nenutí psát dlouhý článek na blog. Je proto pravděpodobné, že díky Google+ se o své myšlenky budu dělit častěji.
13/ Nabídne-li časem Google+ po vzoru Facebooku integraci komentářů do blogu, bude to silný nástroj, který autorovi jistě přivede spoustu nových čtenářů.

Integrace Google služeb
14/ Propojení s dalšími Google službami má obrovský potenciál. Čím těsněji budou služby propojeny, tím spíš se podaří Google+ prosadit mezi běžnými uživateli.
15/ Dokážu si představit propojení s Chromem, Androidem, Gmailem, Youtube, Chrome WebStorem, Dokumenty, Kalendářem, Překladačem, Mapami, Google Earth… zkrátka s čímkoliv.
16/ Věřím, že jednotná lišta a grafický vzhled jsou jen začátek. Propojení má potenciál být mnohem užší – takové, abych měl při používání jakýchkoliv služeb od Googlu pocit, že používám vlastně jen jednu jedinou. Google+.
17/ Pokud se toto Googlu skutečně podaří, pak věřím, že v dlouhodobém horizontu může porazit i Facebook.
18/ A co víc, pokud se Googlu podaří prosadit Google+, značně mu to usnadní také zpětnou propagaci ostatních služeb, v Google+ integrovaných.

Google+ & Youtube
19/ Na Youtube chodí téměř každý.
20/ Byla by obrovská chyba integraci s Youtube vynechat.
21/ Sdílená videa na Google+ jsou zatím nahrávána na Picasu. Jsem zvědavý, jak se s tím Google+ popere.

Google+ & Chrome
22/ Jaká by byla reakce uživatelů, kdyby v některé z dalších verzí Google do prohlížeče integroval „Google+ lištu“?

Google+ & Android
23/ Zde lze víc než kde jinde očekávat přímou integraci Google+. Jak by se vám líbila aktualizace stavu přímo z notifikační lišty?

Google+ & Dokumenty
24/ Spojení Google+ s Dokumenty se podle mě vysloveně nabízí. Pokud bude vše intuitivní, může Dokumenty začít používat mnoho nových lidí z řad uživatelů Google+.

Google+ & Chrome OS
25/ „Začněme Dokumenty využívat jako univerzální úložiště, propojme všechny služby v jednu, intergrujme Chrome Appstore a z Google+ udělejme intuitivní rozcestník. To vše zabalme do našeho prohlížeče a máme ucelený operační systém.“
- Tak nějak bych přemýšlel, kdybych pracoval v Googlu.

…a dalo by se pokračovat

+1/ Něco, co by spojilo Google služby dohromady, jsem očekával již dlouho. Uvědomujete si, jak úžasný ekosystém z toho lze do budoucna vybudovat?

Nedokázal jsem totiž posoudit, jak moc špatně natočené je. Nedokážu to posoudit ani dnes – po technické stránce je hrozné a sám se sebou nejsem také spokojený. Přesto se dnes o tyto záběry podělím. Tak snad nedopadnu jako Natalia Sadness

PS: Pokud nějaké dotazy k mé zkušenosti s MacBookem Air přeci jen máte, klidně se ptejte v komentářích.

Není se co divit ani tomu, že zisky z appstorů jsou mnohonásobně vyšší, než prodává-li se software klasickými distribučními kanály. Jedná se o jednoduchost dovedenou k dokonalosti. Jednoduchost, která je místy až děsivá. Člověk si díky ní přestává uvědomovat, co kupuje, proč to kupuje, a kolik ho to stojí.

„Prostě chci ten program vyzkoušet.“ „Nudím, se a momentálně nemám nic na práci. Kouknu, co je nového v Appstoru.“ “ Aplikace má zajímavý popisek, podle kterého by se mi mohla hodit.“ „Tak tohle vypadá fakt cool, to musím vyzkoušet.“

Jsem přesvědčen, že podobné důvody, kdy je člověk ke koupi zmanipulován šikovným marketingem a nebezpečnou jednoduchostí nákupu, aniž by aplikaci skutečně potřeboval (nebo dokonce chtěl), jsou základním kamenem úspěchu appstorů, a procento lidí, kteří by si aplikaci podruhé nekoupili bude velmi vysoké.

A co víc, jednoduchost nákupu je návyková a velcí softwaroví hráči tak vytvářejí prostřednictvím svých appstorů nový druh spotřebitele – tzv. appstore závisláka, který se od toho drogového zas tolik neliší.

7 způsobů, jak poznat appstore závisláka

1. V appstorech tráví hodiny času
Nezáleží přitom, o který appstore se jedná, jestli jsou aplikace placené nebo zdarma. Hledat takovou, která mu bude do detailu vyhovovat a zefektivní jeho práci, ho prostě baví… a čas běží.

2. Nepřizná, že bloumání v appstorech není o efektivitě, ale o zábavě
Hledání těch pravých aplikací je pro něj skvělá příležitost k prokrastinaci. Sám sobě totiž může namluvit, že dělá něco užitečného, a jakmile svou vysněnou aplikaci najde, čas se mu tím stokrát vrátí.

3. Nakupování v appstorech ho stojí spoustu peněz
Při hledání vysněné aplikace často narazí na aplikaci, která by jeho kritéria mohla splňovat. Aby v praxi ověřil, zda tomu tak je, nezbývá než aplikaci koupit. A vlastně to dělá rád. Miluje tu lehkost, s jakou jde nákup realizovat. Klik. Klik. A může aplikaci spustit.

4. Nemá žádnou představu, kolik za aplikace utrácí
Ví sice, kolik stojí jednotlivé aplikace, ale kolik to dělá dohromady, nemá ani tušení. Při nákupu nedává z ruky reálné peníze, a proto ho to netíží.

5. Vysněnou aplikaci nikdy nenajde
Jelikož představa toho, jak by měla taková aplikace vypadat, je pouze povrchní, nikdy ji ve skutečnosti nenajde. Bude zkoušet stále další, s žádnou nezůstane spokojený… Sen zůstane snem. Navždy.

6. Naprostou většinu nakoupených aplikací dávno nepoužívá
Zastřeny novějšími úlovky, ukrývají se staré aplikace zapomenuty v temných koutech závislákova zařízení. Párkrát si s nimi užil, a když přišel čas, vyměnil je za mladší. Jaká to nespravedlnost… Útěchou jim může být snad jedině to, že je dosud neodinstaloval.

7. Jeho přeběhlictví se nevztahuje pouze k softwaru, prosakuje i do reálného světa
Stejně jako střídá appstore závislák aplikace, střídá i svůj hardware. Každý nový kousek musí mít, ač vlastně nedokáže o mnoho víc než ten předchozí. Dře jako kůň, aby si ten kousek železa, a aplikace v něm, mohl dopřát. Kousek železa, který bude příští rok nahrazen novějším. A tak stále dokola…

–

Nepopírám, že sám jsem také tak trochu appstore závislák, že občas nakupuju aplikace a produkty, které vlastně nepotřebuji a následně je téměř vůbec nepoužívám. Ovšem zamyslí-li se člověk nad tím, vidí, že nikam jinam, než ke ztrátě času a peněz, tohle všechno nevede.

A jak moc velcí závisláci jste vy?

Už dřív jsem zde psal o hostingu v článku Jak mi hosting90 odstavil doménu, tenkrát se článek nesl v negativním duchu, a od té doby jsem hledal takový webhosting, který by mi po všech směrech vyhovoval… až jsem jej před pár měsíci našel. Až neuvěřitelně pohodovým hostingem se mi stal hosting Wedos. Nejprve mě nalákal na své nízké ceny (hosting bez omezení za 30 Kč/měsíc; CZ doména za 168 Kč; obojí včetně DPH), a proto když jsem přemýšlel, kam BadGuy.cz přesunout, rozhodl jsem se dát Wedosu šanci.

Má zkušenost s Wedosem

A musím říct, že rozhodnutí nelituji. Po několika měsících užívání (postupně jsem sem přesunul několik dalších webů) je má zkušenost pozitivní a jsem stále spokojeným zákazníkem. Hosting je rychlý, stejně tak podpora – několikrát jsem ji využil prostřednictvím online chatu, a na druhé straně jsem vždy narazil na ochotného a schopného operátora, který mi pomohl problém co nejrychleji vyřešit. Další věc, kterou na Wedosu oceňuji, jsou neustále soutěže a akce, které vedou ke zatraktivnění už tak nevídaně nízkých cen. Není dne, kdy bych na wedosu nějakou akci nenašel. Pokud se tam podívám třeba právě teď, vidím, že nabízejí 20% slevu na hosting, navíc budete nákupem zařazeni do slosování hned dvou soutěží: jedna, v níž je výhrou notebook, je kratšího trvání, druhá trvá celý rok, a její hlavní výhrou je Škoda Octavia.

Proč zde hosting Wedos doporučuji

Vím, asi si říkáte, jaký mám zájem dělat zde Wedosu reklamu… i to se dále v článku dozvíte, ale věřte, že bych jej nepsal, pokud bych se službami nebyl naprosto spokojen a skutečně vám je nechtěl doporučit. Služby hostingu Wedos jsem si vážně zamiloval – ať už se jedná o samotný hosting, registraci domén (za nejnižší ceny na trhu), technickou podporu, affiliate systém nebo celkový přístup provozovatele. Jaký jiný webhosting vám například nabídne za přechod od konkurence až 2 roky hostingu zdarma (dvojnásobek doby zbývající u konkurence)? Myslím, že žádný.

Přivýdělek pro každého

Třešničkou na dortu, které občas využiji, a které můžete využít také vy, je poměrně zajímavý affiliate program, ve kterém v závislosti na produktu obdržíte až 50% z ceny hostingu. Sice vás to asi neuživí, ale není důvod, proč si tím pár stovek nevydělat – obzvlášť, pokud jste se službami skutečně spokojeni, a stejně jako já je ostatním rádi doporučíte. Má zkušenost je taková, že jsem se v minulých měsících o Wedosu párkrát zmínil na Twitteru, a na provizním účtu na mě dnes čeká pěkných 1068 Kč. Pokud bych se na propagaci zaměřil, mohlo by to asi být mnohem víc, jelikož Wedos je nejrychleji rostoucím hostingem na trhu, a lidé mají, díky jeho cenové politice a kvalitě služeb, o jeho produkty zájem. Chcete-li affiliate vyzkoušet, více se dozvíte ZDE.

Kdo stojí za Wedosem

A kdo za Wedosem stojí? Nejde o žádné amatéry, nýbrž o lidi, kteří již dříve vybudovali hosting FORPSI (největší webhosting na českém trhu), který následně prodali a v roce 2009 se pustili do WEDOSU. Ten od samého počátku roste raketovým tempem a za dva roky provozu se dostal mezi českou TOP10. Závěrem bych chtěl říct, že ačkoliv se jedná o affiliate linky, upřímně vám doporučuji hosting vyzkoušet. A to i v případě, že místo mých affil linků využijete adresního řádku (což prosím nedělejte ). Jsem přesvědčen, že na českém internetu momentálně neexistuje hosting s lepším poměrem cena/výkon. Provozovatelům hostingu tímto děkuji!

To, že jsem skončil u MacBooku Air nezpůsobil ani tak systém uvnitř (ačkoliv přiznávám, že jsem chtěl Mac vyzkoušet), jako spíš fyzické parametry. Jelikož jsem chtěl ultra přenosný, ale zároveň plnohodnotný notebook, neměl jsem na výběr z mnoha možností. Jako nejlepší z nich, jsem nakonec posoudil právě menšího z Airů, který mě zaujal již na podzim při jeho představení.

Od koupi mě odrazoval pouze papírově nižší výkon ve srovnání s Windows notebooky ve stejné cenové hladině. Procesor 1,4 GHz se mi zdál zkrátka málo a nebyl jsem si jist, zda uspokojí mé potřeby…

Rozbalování a první spuštění bylo opravdovým zážitkem, přesně, jak to Steve Jobs u svých produktů zamýšlí… Systém vypadal skvěle. Zdařilé animace, intuitivní ovládání a do detailu propracované aplikace. Zdálo se to být přesně takové, jak říkají všichni ti spokojení Apple uživatelé …no, aspoň pár dní jsem si to myslel.

Zhruba po týdnu, když jsem chtěl na Macu začít opravdu pracovat, přišlo první rozčarování. Těžko říct, co konkrétně mi nesedělo – nejspíš nové, pro mě stále neznámé prostředí. Každopádně jsem po pár minutách vztekání zapnul Windows a práci udělal tam. Rychle, pohodlně, tak, jak jsem zvyklý.

Přestože efektivně pracovat jsem na Macu zatím nedokázal, hůl jsem nad ním nezlomil. Jako druhý, přenosný počítač, sloužil výborně. Běžné činnosti jsem na něm zvládal, a byla to zábava. Pro náročnější práci jsem měl Windows. Koupě jsem tedy nelitoval.

Jak dny strávené s Macem ubíhaly, zvykal jsem si na odlišné prostředí a objevoval nové, často úžasné programy, o kterých se mi na Windows nesnilo. Postupně jsem našel náhradu za většinu aplikací, které jsem ve Windows měl. A co víc, co se uživatelské přívětivosti týče, byla naprostá většina Mac aplikací o krok dál.

A jak jsem na tom dnes? Po měsíci dávám notebook s Windows pryč, a MacBook Air se stává mým jediným počítačem. Sám jsem to nečekal – ani při koupi, ani po prvních dnech užívání. Bál jsem se malého výkonu a nedostatku aplikací… a bylo to zbytečné. Jediným nedostatkem Airu, je pro mě malá kapacita disku (mám 64 GB), kterou vyřeším diskem externím.

9 důvodů, proč si MacBook Air zamilujete

1/ Design & zpracování
O designu asi netřeba říkat mnoho. Je úžasný na pohled, a stejně dokonalé je i zpracování. Pokud znáte MacBook Air pouze zprostředkovaně, rozbalení na vás zapůsobí.

2/ Trackpad
Zde musím potvrdit to, co jsem slýchal, ale příliš tomu nevěřil. Na rozdíl od touchpadů na ostatních noteboocích, je s trackpadem opravdu radost pracovat. Při nenáročných činnostech jej dokonce užívám raději než myš. Při složitější práci, mě pak Air dovádí k lehce schizofrením stavům, kdy mám v jedné ruce myš, zatímco druhou kreslím multidoteková gesta na trackpadu.

3/ Ticho
Při běžném brouzdání či kancelářské práci nevydá Air ani hlásku. Větráček se roztáčí až při náročnějších činnostech vyžadujících výkon grafické karty.

4/ Mobilita
…je prostě úžasná! Až s Airem jsem zjistil, co je to přenosný počítač. Na rozdíl od velkých těžkých krámů, které se jimi jen nazývají, si mohu Air vzít kamkoliv a v tašce ho vůbec necítím. Mohu ho otevřít ve stoje či za chůze, a pohodlně zjistit, co potřebuju. Díky jeho váze není problém udržet ho v ruce i desítky minut. Konečně nemusím zvažovat, zda tahat notebook sebou. Vezmu ho a jdu.

5/ Výdrž baterie
Výdrž sice není největší, ale oproti mému předchozímu notebooku jsem maximálně spokojen. MacBook Air nabízí pěkných 5 hodin a musím říct, že za měsíc užívání se mi nestalo, že by mi to nestačilo.

6/ Okamžité zapnutí
Jeden z hlavních důvodů, proč jsem se pro MacBook Air rozhodl. Již nikdy nečekat na spuštění notebooku – nezní to lákavě?!

7/ Bleskurychlé reakce
Díky flash paměti nahrazující pevný disk, jsou reakce Airu okamžité. Velmi rychle si zvyknete, že na spuštění aplikace či přesuny souborů se zkrátka nečeká.

8/ Aplikace
Bojíte-li se nedostatku aplikací, je to zbytečné. Vhodná alternativa (většinou mnohem přívětivější) existuje téměř ke všem programům, které znáte z Windows. Jediným problémem může být, že zatímco na Windows je spoustu drobných aplikací zdarma, na Macu jsou obvykle placené. Ačkoliv se nejedná o velké částky (jednotky až desítky dolarů), pokud kupujete každou blbinu, tak jako já, brzy to na svém účtu poznáte.

Jedinou věcí, kterou se mi v Macu nepodařilo uspokojivě nahradit, je pokročilá kontrola pravopisu, sledující správnou stavbu vět, atd. (tj. zelené podtržení ve Wordu). Tu budu muset pravděpodobně oželet.

9/ Hry
Ačkoliv pro hráče Mac není, hrajete-li jen oddechově, pak vás potěší. V Appstoru se nachází stále větší množství povedených her (v ceně několika dolarů i úplně zdarma). Najdete mezi nimi hity známé z mobilních telefonů, jako například Angry Birds, Zen Bound 2, Asphalt 6 a mnoho dalších.
Osobně mi tento přístup vyhovuje. Když už hraju, tak jen něco jednoduchého, na zkrácení dlouhé chvíle – a právě takových her nabízí Appstore víc než dost.

Pár slov závěrem

MacBook Air pro mě byl zkouškou, vstupem do světa Applu. A musím říct, že nakonec předčil má očekávání. Dospěl jsem k závěru, že bude mým jediným počítačem až do té doby, dokud svůj jablečný arzenál nerozšířím o iMac.

Za dobu, co bloguji, jsem se naučil mnoho věcí, které můj blog posunuly vpřed. Věci, které se zdají samozřejmé, ale často se na ně zapomíná. Dokážete-li je plně využít, váš blog poroste a stane se úspěšným. Nevyužijete-li jich, váš blog upadne v zapomnění.

1/ Zvolte téma blogu

Nejste-li známá osobnost, je nepravděpodobné, že větší množství čtenářů projeví zájem o čistě osobní blog. Chcete-li aby váš blog byl hojně navštěvovaný, doporučuji určit téma, které vás zajímá a držet se ho. Neznamená to, že nemůžete občas trošku odbočit. Já tímto článkem také odbočuji. Jde o to, abyste nepsali jednou o sklizni řepy a podruhé o optimalizaci pro vyhledávače.

Sám jsem vyzkoušel oba přístupy. Původně jsem psal, o čem mě napadlo a teprve před časem jsem zaměřil blog na osobní rozvoj. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že zájem čtenářů se podstatně zvýšil a následně se zlepšil i můj pocit z psaní. Není to již jen plané tlachání, ale přináším čtenářům určitou hodnotu.

2/ Buďte jednotní

Máte-li vybrané téma blogu, měli byste se s ním plně ztotožnit. Slaďte s ním název, doménu, motto, design, atd. Toto vše, včetně vašeho vystupování, by mělo reprezentovat hlavní myšlenku blogu. Buďte jednotní a zapamatovatelní, kdekoliv se objevíte.

3/ Publikujte pravidelně

Chcete-li získat pravidelné čtenáře, pište pravidelně. Publikujte alespoň jeden kvalitní článek týdně a zaručuji vám, že se to na vaší návštěvnosti brzy projeví. Díky pravidelnému publikování se čtenáři začnou na vaše články těšit. Budou se vracet a vytvoří vám silné zázemí.

4/ Zakažte si PR články

Jestliže nemyslíte doporučení vážně nebo tematicky nesouvisí s vaším blogem, nepište ho. Je to věc, která čtenáře otráví a rapidně sníží váš kredit. Vztah se čtenáři je z dlouhodobého hlediska mnohem důležitější než pár stovek, které PR článkem vyděláte.

5/ Řekněte, kdo jste

Vytvořte stránku „O mně“. Ukažte čtenářům, kdo jste, co děláte a proč píšete, co píšete. Nikdo nechce číst texty, pod kterými si nemůže představit konkrétního člověka. Dejte čtenářům pocit, že vás znají a začnou mít vaše články raději.

6/ Buďte osobní

Najděte správný poměr mezi fakty a vlastními zkušenosti. Snažte se do článků vložit něco ze sebe. Právě díky osobním názorům a zkušenostem lidé blogy čtou. Suchá fakta si mohou přečíst v novinách.

7/ Nepodceňujte nadpisy

Je všeobecně známo, že nadpis rozhoduje o úspěchu či neúspěchu článku. Podle něho se čtenář rozhoduje, zda bude číst dál. Volte proto takový nadpis, který upoutá. Ale pozor. To co uvádíte v nadpise, musí článek opravdu obsahovat. Vymyslete nadpisů víc a zvolte ten nejlepší.

Při tvorbě nadpisů je dobré inspirovat se jinde. Projeďte si úspěšné blogy a podívejte se, jaké titulky mají jejich nejčtenější články. Většinou budou tipu „10 způsobů, jak ulovit žížalu“ či „19 tajemství Homera Simpsona“.

Klikli jste? Čísla zkrátka přitahují.

8/ Strukturujte

Nepište dlouhé, jednolité texty. Tím čtenáře odstrašíte. Používejte odstavce, nadpisy, seznamy, citace a obrázky. Snažte se, aby byl článek na první pohled členěný, přehledný a dobře čitelný.

9/ Zjednodušujte

Užívejte jednoduchých slov a vět, vyjadřujte se stručně. Po dopsání článku si jej několikrát přečtěte a upravte ho. Zjednodušujte větné stavby, vyškrtněte zbytečná slova i věty. Odstraňte vše, co článku neubere na významu. Čím bude text stručnější, tím víc lidí si ho přečte.

Zvláštní pozornost věnujte zájmenům. Mají mimořádnou schopnost vloudit se do vět, ve kterých nejsou potřeba a zbytečně je znepřehlednit.

10/ Buďte užiteční

Pište články, které budou pro čtenáře přínosem. Snažte se být čtenářům užiteční a těžte z jejich pozitivních emocí. Vždy, když něco napíšete, zamyslete se, jestli byste to chtěli číst na cizím blogu. Pokud ne, není to dost zajímavé ani pro vaše čtenáře.

Alternativou k „být užitečný“ je „být provokativní“, kde naopak těžíte z negativních emocí čtenářů. Zkoušel jsem obojí, ale pozitivní emoce mám raději

Budování komunity

Komunita lidí pravidelně navštěvujících váš blog, je naprostý základ. Tito lidé o vás dávají vědět dál, podporují vás a tvoří jádro vašich čtenářů. Je-li vaše komunita dostatečně silná a najdete-li vhodný obchodní model, můžou vám tito lidé pomoci i vydělávat. Čím větší a silnější komunitu máte, tím úspěšnější váš blog je.

11/ Buďte vidět

Nejlepší způsob, jak přivést nové čtenáře, je být stále na očích. Tweetujte, blogujte, přispívejte, diskutujte, komentujte. Neustále dávejte lidem najevo, že existujete. Čím více jste vidět, tím budou vaše názory pro lidi zajímavější.

12/ Nabídněte odběr

Dejte čtenářům vědět, jakými způsoby mohou vaše články sledovat. Nabídněte jim co nejvíce možností a zajistěte, aby se o nich dozvěděli. Využijte RSS, sociální sítě, odběr článků emailem… Máte-li tu možnost, motivujte je k odběru nějakou odměnou (například ebook, aplikace atd.).

13/ Umožněte sdílet

Využijte síly sociálních sítí a sdílení čtenářům maximálně usnadněte. Vložte do svých článků tlačítka pro sdílení. V českých podmínkách doporučuji využít Facebook, Twitter a Linkuj. Ostatní alternativy příliš návštěvníků nepřinesou a čtenáře budou spíš rušit.

14/ Diskutujte s čtenáři

Vyzívejte v článcích k diskuzi a sami se jí účastněte. Vstoupíte tak do kontaktu s čtenáři, získáte jejich přízeň a umocníte vzájemný vztah. Mnohdy vám navíc diskutující ukáží jiný pohled na věc a rozšíří vaše obzory. Pokud diskuzi vedete dobře, často se stane hodnotnější než samotný článek.

Dobré je diskutující upozornit emailem, odpovíte-li na jejich komentář. Přimějete je tak vrátit se a v diskuzi pokračovat. Pro WordPress k tomuto naleznete mnoho pluginů. Já používám CommentMailer, který mi umožňuje zvolit, komu z diskutujících upozornění odešlu. Neotravuji tak všechny, které se diskuze zúčastnili, ale pouze ty, na jejichž komentář skutečně reaguji.

15/ Nenechte se vyprovokovat

Občas se stane, že některý z diskutujících je k vašemu článku skeptický nebo je dokonce agresivní. Nenechte se podobnými lidmi vyprovokovat, argumentujte a odpovídejte i agresivním diskutujícím slušně. Vím, někdy je to těžké. V takovém případě nechte komentář ležet a odpovězte až trošku vychladnete. Nemá cenu kvůli šťouralům znehodnocovat diskuzi hádkou.

16/ Používejte Twitter

Pokud ještě nejste na Twitteru, je nejvyšší čas začít ho aktivně využívat. Není sice tak rozšířený jako Facebook, jeho síla však spočívá jinde. Na českém Twitteru se nachází především geekové, bloggeři a novináři – lidé, kteří hýbou českým internetem a které rozhodně stojí za to oslovit.

17/ Pište guest posty

Neexistuje lepší způsob získání nových čtenářů, než publikace článků na tematicky spřízněných webech. Vyhledejte takové, navažte kontakt s jejich autory a zkuste se dohodnout. Nabídněte to nejkvalitnější, co dovedete napsat. Nešetřete dobré články pro svůj blog. Aby byl guest post výhodný pro obě strany, musí mít článek určitou hodnotu. Excelentní článek vám navíc přinese mnohem víc čtenářů, než článek průměrný.

Vztah s bloggery

Dobrý vztah s ostatními autory je důležitý pro každého bloggera. Víc než kdekoliv jinde zde platí rčení: „Chovej se k lidem tak, jak chceš, aby se oni chovali k tobě“. Přivedete-li bloggerovi čtenáře, odkáže na vás. Urazíte-li ho, pomluví vás.

18/ Nesoupeřte

Pamatujte, že ostatní bloggeři nejsou vaši nepřátelé, ale spojenci. Nemusíte se bát o nich zmínit. Jako bloggeři táhneme všichni za jeden provaz. Skutečnost je taková, že čím víc si vzájemně pomáháme, tím více máme čtenářů. Pomozte bloggerovi a on příště pomůže vám. Takhle to funguje.

19/ Odkazujte

Odkazujte na ostatní blogy, retweetujte, linkujte. Upozorňujte na zajímavé články jiných autorů. Obohatíte je i své čtenáře. A jak jsem psal výše, uvidíte, že se vám to vrátí.

20/ Spolupracujte

Aktivně se podílejte na různých bloggerských projektech, iniciativách i setkáních. Navážete kontakt s ostatními autory a získáte nové čtenáře.

21/ Čtěte a komentujte

Sledujte blogy ostatních autorů a zapojte se do diskuze. Vybudujete si vztah s autorem a díky odkazu na váš blog získáte nové čtenáře. Neznamená to však, že byste měli spamovat. Když nemáte co říct, raději mlčte a alespoň se inspirujte z přečteného článku.

Pište a učte se

Nedopusťte, abyste se příliš soustředili na druhořadé věci. Nejdůležitějším zůstává psaní. Pište! Pište kvalitní články, které budou čtenáře zajímat. Sledujte, které z vašich článků jsou úspěšné, přemýšlejte proč a učte se z toho.

TIP: Zaujalo vás toto téma? Spoustu článků (anglicky) o tom, jak se v psaní zdokonalovat, najdete například na Problogger.net nebo Writetodone.com.

Líbil se vám článek? Linkujte! a budu vám vděčný.

Prostě se ho zbavte. Myslím to vážně. Těžké, co? Úplně vidím, jak sami sebe přesvědčujete, že je užitečný, že zvyšuje vaši produktivitu. Blbost. Vaše mysl pouze ospravedlňuje hračku okrádající vás o čas i peníze.

Pravda je následující:

1/ iPhone vám nedopřeje odpočinku

Nenechá vás chvilku offline. Bez přestání vás zásobuje novými informacemi, požadavky a úkoly. Zvyknete si na to. Když vjedete do tunelu, myslíte, že 5 minut bez 3G připojení nevydržíte.

2/ iPhone vás nepustí z práce

Vaše práce nezůstává v kanceláři. Nezbavíte se jí na obědě. Nezbavíte se jí na záchodě. Nezbavíte se jí nikde.

3/ iPhone vás vyrušuje

Neustále odvádí vaše soustředění. Facebook, Twitter, ICQ, Skype, smsky, emaily, telefonáty… uáááá!

4/ iPhone z vás udělá závisláka

Máte nutkavou potřebu sdělovat světu, co děláte a jak se při tom cítíte. Nefunguje-li Twitter, život pro vás ztrácí smysl.

5/ iPhone vám vykrade byt

Kdekoliv jste, s klidem to na sebe prásknete. Foursquare nebo Gowalla? No přece obojí. Proč neříct zloději, že právě nejste doma?!

6/ iPhone vám podsouvá zbytečnosti

Existují miliony služeb nabízejících aplikaci pro iPhone. Neexistuje rozumný důvod, proč tyto služby používat. Ale co, za zkoušku nic nedáte…

7/ iPhone vás zaměstnává

Neustále instalujete všemožné aplikace. Hrajete si s nimi a říkáte si, jak jste efektivní. Nepřipustíte, že tužka a papír by posloužily lépe.

8/ iPhone vás pohlcuje

Místo věcí kolem sebe věnujete pozornost iPhonu. Nezaznamenáte, že vám ujelo metro. Nepozdravíte přítele, s kterým jste se právě minuli. Možná si nevšimnete červené na přechodu…

9/ iPhone vám nedá spát

Se svým pokladem (telefonem, bohužel) si hrajete dlouho do noci. Ráno nechcete vstát, jste unavení, ale nevadí. Dokonalý budík, sledující spánkový cyklus, vás z postele vytáhne.

10/ iPhone vás nutí synchronizovat

Neustále něco synchronizujete a pochvalujete si, jak jednoduché to s iPhonem je. Kdybyste nic nesynchronizovali, bylo by to jednodušší. Nemyslíte?

11/ iPhone vás stojí spoustu peněz

Opravdu chcete investovat do něčeho, co zvyšuje váš stres? Jistě, má to výhody. Za slušný peníz máte internet vždy po ruce, aplikace stahujete pohodlně z iTunes. Tak pohodlně, že si ani nevšímáte, kolik to vše stojí.

12/ iPhone vás fanatizuje

iPhone se vám líbí. Říkáte si: „Co zkusím dál?“. A pokud jste dost velcí blázni, koupíte si iPad, iPod, iMac… nový iPhone. Peněženka naříká, ale vám to nevadí.

13/ iPhone vás ohrožuje

Stejně jako se iPhone líbí vám, líbí se i partičce stojící opodál. Počkají si za rohem a v lepším případě přijdete jen o iPhone.

14/ iPhone si vás připoutává

Jakmile ho máte, namluvíte si, že je užitečný. Nechcete se ho zbavit. Stala se z něj další věc, na které lpíte. Přitom dokud jste ho neměli, v nejmenším vám nechyběl.

15/ iPhone vás nečiní šťastnými

Ač na první pohled možná dokonalá, je iPhone pouhá věc. A jak známo, věci nás šťastnými nedělají. Prodejte ho a jeďte raději na dovolenou!

Vždycky jsem byl fanoušek mobilních telefonů a technologií obecně. Chtěl jsem vždy to nejlepší. Když přišel mobilní internet, bylo to bezvadné. Mohl jsem na něj, kdy se mi zachtělo. Žádná omezení.

Teď měsíc používám hloupý mobil a vychutnávám si to. K čemu jsou aplikace na kdejakou blbost, neustálé spojení se světem a vyřizování emailů na pláži? Naprostá většina věcí, které na mobilu děláme, je zbytečná – kdybychom ho neměli, neděláme to.

Chytrý mobil nepotřebujeme. Nevím jak vy, ale já nejspíš zůstanu u toho hloupého.

Výzva: Vydrželi byste bez smartphonu? Zkuste to! Věnujte tomu den, týden nebo měsíc. Možná zjistíte, že vám vůbec nechybí. Dokážete to?!

–

Poznámka pod čarou: Článek necílí jen na majitele iPhonu, nýbrž na všechny majitele chytrých telefonů. iPhone jsem použil jako příklad – předem říkám, že proti němu ani jeho majitelům nic nemám.

–

Dejte mi hlas na Linkuj! a Svatý Antoníček vám to stokrát vrátí…

O tom, že se velké zpravodajské servery z reklamy těžko uživí, není pochyb. Proč tedy vydavatelé svůj obsah nezpoplatní? Jistě by to rádi udělali, ale jak zařídit, aby všichni čtenáři neodešli ke konkurenčnímu portálu, nabízejícímu obsah zdarma? Ideální by pro ně bylo, aby se stalo zpoplatnění běžným a zřídili ho všichni. K tomu je však nutné najít několik lídrů, kteří model úspěšně aplikují. Teprve poté je bude následovat celý trh.

Východiskem z bludného kruhu může být zpoplatnění unikátního obsahu, který konkurenční weby nenabízí a poté nenápadně zpoplatněnou zónu rozšiřovat. Kde ale má zpravodajský server exkluzivní obsah vzít? Způsob zpoplatnění v tomto článku nenastíním, jelikož ho neznám. Věřím však, že vydavatelé na to v následujících letech přijdou. Možná jim ukáže cestu Rupert Murdoch.

V naprosto odlišné situaci jsou odborné weby. Ty jsou mnohdy placené již dnes, a to kvůli tomu, že exklusivní obsah dokáží nabídnout. Zpoplatnění jim dovoluje psát vysoce kvalitní články, které by reklama uživila velice těžko a které si díky úzkému zaměření najdou své čtenáře.

Ať už bude zpoplatňování postupovat jakkoliv, jednoho dne s ním vydavatelé přijdou a změní tím celý internet. Již nebude vše volně dostupné, nebudeme moci bezstarostně surfovat a pročítat, co se nám zlíbí. Možná je trošku škoda, že budeme ochuzeni o spoustu zajímavých článků, za které platit zkrátka nechceme. Na druhou stranu jsme informacemi dnes přesyceni a otázkou je, zda všechny k životu potřebujeme.

A můj názor?

Lidé mohou říkat, co chtějí, mohou nadávat, protestovat. Nakonec však stejně o zpoplatnění rozhodne vydavatel, který má na to plné právo. Právem čtenáře je se rozhodnout, jestli zaplatí nebo odejde. Osobně, pokud bude obsah zajímavý a kvalitní, za něj zaplatím rád.

Obsah seriálu

• Díl první: Konec svobodného internetu do 10 let?!
• Díl druhý: Odpovědnost za obsah aneb konec anonymního internetu
• Díl třetí: Konec nelegálního obsahu?!
• Díl čtvrtý: Za kvalitu se platí… i na netu

Pro vyřešení složitého stavu kolem nelegálního obsahu, bude zcela jistě zapotřebí ochoty všech stran. Myslím, že není možné porušování autorských práv zamezit pouze restriktivními opatřeními, ale na druhou stranu ani tím, že producenti dokáží obsah lépe prodat. Pozitivní i negativní motivace musí jít ruku v ruce a neméně důležitá je i celková změna smýšlení ve společnosti.

Věcí, která je nutná, přestože ji většina internetových uživatelů nemá moc v lásce, jsou restriktivní opatření. Věřím, že pomocí nich lze z velké míry sdílení obsahu porušujícího autorská práva omezit. Stačí přitom jen několik jednoduchých zásahů, jako zákonné ošetření provozu warez fór či serverů na úschovu dat (rapidshare.com a spol.) a jejich přinucení evidovat totožnost uživatelů (viz předchozí článek Odpovědnost za obsah aneb konec anonymního internetu). Dalším krokem by měl být zákaz samotného stahování a uchovávání nelegálního obsahu. Současná situace, kdy můžete hudbu či filmy beztrestně stahovat a jediné omezení platí pro nelegální software, takovému chování jedině nahrává.

Jak by se to dělat nemělo: Dnes na idnes.cz vyšel článek říkající, že Česká protipirátská unie slaví největší úspěch za poslední čtyři roky. Člověk by si řekl, čeho tak zásadního dosáhli? Podařilo se jim zavřít warforum.cz? Nebo uložto.cz? Nikoliv. Dopadli šestnáctiletého chlapce, který využíval nejasně stanovených pravidel ohledně autorsky chráněného obsahu a možná si ani nebyl vědom, že dělá něco nelegálního. Chápu, že zavření jednoho chlapce může působit jako výstraha pro ostatní. Přesto se mi takový postup nelíbí. Je důležité pravidla nejprve jasně stanovit a teprve v momentě, kdy si lidé řeknou: „Aha, teď už stahovat nemůžeme,“ lze přijít s ráznými postihy.

Kromě restriktivních opatření, která jsou nutná, je také potřeba, aby se internetu přizpůsobili vlastníci autorských práv. Troufám si tvrdit, že více jak polovina lidí dnes stahuje pouze proto, že je to nejjednodušší cesta, jak se k obsahu dostat. Jednoduché zakoupení hudby přes internet je v ČR pouhou fantazií. Ano, existuje několik obchodů typu ilegalne.cz, ale dostanete v nich ke stažení cédéčko s neotagovanými WMV soubory, které vaši mpétrojku asi moc nepotěší. A pokud byste si chtěli stáhnout hudbu třeba z iTunes, musíte, na rozdíl od stažení z rapidshare, porušit zákon. O online nakupování filmů se snad raději nebudu ani zmiňovat.

Domnívám se přitom, že není příliš těžké poskytnout obsah ve vysoké kvalitě online. Věřím, že jakmile se k tomu nějaký vydavatel odhodlá, přinese mu to nečekané zisky a další jej budou následovat.

Jak by se to dělat nemělo 2: Druhou ukázkou, jak by se to dělat nemělo, je pro mě Česká pirátská strana a pirátské strany obecně. Právo na duševní vlastnictví považuji za jedno z lidských práv a stavím ho rozhodně výš, než právo mít zdarma dostupné cokoliv mě napadne. Vyjádření: „Autorské a patentové zákony se musí buď radikálně změnit, nebo úplně zrušit,“ je pro mě nepřijatelné a volební program České pirátské strany bych se nebál v některých pasážích („Místo monopolu – tvořit spolu“) přirovnat k programu komunistickému. Ke komunistům internetového věku, kteří místo reálného majetku znárodňují duševní vlastnictví a jeho ochranu vracejí hluboko pod úroveň dnešní Číny.

O tom, že tendence zamezení porušování autorských existuje, není pochyb. Příklady mohou být zákon HADOPI ve Francii, který však byl sestaven velmi nešťastně a následně zrušen ústavním soudem, nebo kauza okolo Pirate Bay. Celkově podobné nahodilé zásahy považuji za nevhodné řešení. Nejprve je třeba rozsáhlá veřejná diskuze o nových pravidlech a teprve až vstoupí v platnost, je možné podle nich soudit. Soudit podle současných, takřka neexistujících zákonů nemá smysl.

Obsah seriálu

• Díl první: Konec svobodného internetu do 10 let?!
• Díl druhý: Odpovědnost za obsah aneb konec anonymního internetu
• Díl třetí: Konec nelegálního obsahu?!
• Díl čtvrtý: Za kvalitu se platí… i na netu

O tomto, díky kauze Prolux vs. Internet Info či zpřísňování diskuzí na zpravodajských serverech, žhavém tématu bylo napsáno již mnoho. Nebudu se proto zabývat úvahami, zda jsou v právu příznivci nebo odpůrci anonymní diskuze. Namísto toho zkusím předložit řešení.

Jádrem celého problému je absence pravidel pro určení zodpovědnosti za webový obsah. Provozovatelé se domnívají, že ručí pouze za vlastní obsah. Běžní uživatelé zase žijí v domnění, že mohou beztrestně psát cokoliv a svoji zodpovědnost si díky anonymitě neuvědomují vůbec. Ideálním řešením by proto podle mě bylo dát provozovatelům na výběr, zda odpovědnost za své uživatele přijmou nebo omezí jejich anonymitu a přesunou tak zodpovědnost na ně.

V případě omezení anonymity se pro identifikaci přispívajících nabízí ověření pomocí poštovní adresy. To ale skýtá několik komplikací. Doba ověření je příliš dlouhá a na provozovatele serveru klade postup příliš velké nároky. Ověření jako takové by proto měl zajistit stát a stejně jako zavádí datové schránky, přidělil by každému člověku ověřovací emailovou adresu, pevně spojenou s jeho jménem. Ta by mohla být vydávána třeba společně s občanským průkazem. Kdo by měl o ni zájem ihned, mohl by si na úřad dojít a zřídit si ji. Emailová adresa by pak sloužila k  jednoduchému ověření totožnosti na jakémkoliv webu.

Ověření totožnosti by však neznamenalo, že autor příspěvků bude bezpodmínečně kýmkoliv identifikovatelný. Uživatelé by nadále navenek vystupovali anonymně s tím, že jejich identitu by znal provozovatel webu, který by byl povinen poskytnout ji v případě potřeby příslušným úřadům.

Pokud by se provozovatel rozhodl pro druhou možnost a svým uživatelům umožnit plnou anonymitu, byl by za obsah odpovědný on. Musel by jej kontrolovat a evidentně závadný (urážky, rasismus, warez, atp.) odstraňovat.

Koncept má zcela jistě své nedostatky a nemyslím si, že jsem ho promyslel dokonale. V žádném případě se však nejedná o omezování lidských práv, jak často zastánci anonymního internetu tvrdí. Anonymita základním lidským právem není a nikdy nebyla. A svoboda slova? Ta zůstává. Pouze k ní přibývá také odpovědnost, stejně jako ve skutečném světě.

Ať už se k problému stavíte, jak chcete, určitá změna v této oblasti je nutná a dříve či později k ní dojde.

Obsah seriálu

• Díl první: Konec svobodného internetu do 10 let?!
• Díl druhý: Odpovědnost za obsah aneb konec anonymního internetu
• Díl třetí: Konec nelegálního obsahu?!
• Díl čtvrtý: Za kvalitu se platí… i na netu

Dnešní internetový uživatel lze přirovnat k pračlověku s kyjem, který kráčí po lese, tu uloví mamuta, tam ukopne prašivku. Dělá zkrátka, co se mu zachce. Neexistuje nikdo, kdo by mu řekl, co dělat může a co ne. A když už přeci jen poruší jedno z mála pravidel, která pralidi mají, stačí nenápadně zmizet. Jeho identitu nikdo nezná, tak o co jde?!

Tato situace je způsobena především rozvojem internetu, který byl tak rychlý, že společnost zastihl nepřipravenou. Lidé pořádně nevědí, jak s internetem naložit, neuvědomují si jeho rizika a ani legislativa s ním příliš nepočítá. Logické však je, že to takto zůstat nemůže. Je jen otázkou času, kdy si internet společnost přizpůsobí, vštípí mu svá pravidla a on se promění.

Odhaduji, že do 10 let se dočkáme internetu, ve kterém budeme plně zodpovědní za své jednání a stejně jako ve skutečném světě budeme nuceni ctít zákonné i mravní zvyklosti.

Právě o mé vizi, jakými změnami bude internet procházet v následujících několika letech, se zmíním v sérii článků, které publikuji v příštích dnech. Mimo jiné se zamyslím nad internetovou anonymitou, odpovědností za obsah webu, porušováním autorských práv nebo nad zpoplatněním přístupu k informacím.

Věřím, že vás série článků zaujme a vyvolá zajímavou diskusi o těchto tématech.

Obsah seriálu

• Díl první: Konec svobodného internetu do 10 let?!
• Díl druhý: Odpovědnost za obsah aneb konec anonymního internetu
• Díl třetí: Konec nelegálního obsahu?!
• Díl čtvrtý: Za kvalitu se platí… i na netu

Poslouchejte podcasty s Jablíčky i Wokny

Jelikož podcasty byly původně určeny pro iPod, nabízí Apple jejich nativní podporu pomocí iTunes. Pokud však výrobky Apple nejsou vašimi favority, nemusíte zoufat. V dnešní době můžete podcasty poslouchat na jakékoliv platformě. Zde jsou moje tipy:

• Programy pro Windows: ziePOD, RSSRadio
• Program pro Linux: gPodder
• Program pro Maemo: gPodder
• Více programů, včetně dalších platforem naleznete v  rozsáhlém seznamu na podcastingnews.com

Bída českých podcastů

Jak jsem psal již v článku 11 českých podcastů, které stojí za to, v Čechách podcasting zatím příliš rozšířený není. Největším zdrojem je pravděpodobně Český rozhlas, následován dalšími rádii. Moje tipy na české zdroje jsou následující:

• Digital Universe – jediný, alespoň trochu kvalitní, katalog českých podcastů
• Pořady Českého rozhlasu – velmi kvalitní zdroj, obsahující podcasty téměř všech pořadů ČRo
• Evropa 2 – mírně přiblblé podcasty nejen z vysílání Evropy 2
• Pořady Frekvence 1 – kromě klasických podcastů nabízí Frekvence 1 také několik videocastů
• Podcasty Ráááádia Impuls – zde jsou pravděpodobně nejzajímavější Impulsy Václava Moravce
• Fajn North Music – podcasty severočeského komerčního rádia
• Express – podcasty rádia Express
• Google + weby dalších rádií

Zahraniční podcasty

Na rozdíl od českých podcastů, je zahraničních neuvěřitelně mnoho, takže pokud umíte anglicky, je určitě z čeho vybírat. Zde je několik zdrojů:

• BBC podcasts – téměř všechny pořady BBC ve formě podcastů
• Odeo.com – přehledný katalog obsahující přes 4000 podcastů seřazených do kategorií
• PodcastNation – obsáhlý katalog britských podcastů
• PodcastBlaster – katalog obsahující údajně přes 100 tisíc podcastů

Máte další zajímavé zdroje nebo oblíbené podcasty? Podělte se v komentářích

Co je to podcast?

Jak říká wikipedie: „Jde o zvukové nebo video záznamy, které autor umísťuje na internet v podobě souborů a odkazuje na ně v uzpůsobeném RSS feedu. Ten pak specializovaný program průběžně monitoruje a nové podcasty stahuje do přehrávače.“

V praxi to znamená, že si do programu přidáte podcasty, které chcete sledovat a ty pak máte kdykoliv po ruce. Ve chvílích volna tak můžete poslouchat zpravodajství, vaše oblíbené pořady nebo třeba sledovat Digit.

Mé oblíbené podcasty

Jak jsem již psal, českých podcastů není mnoho. Anglických je zase příliš mnoho a nestihl jsem zatím vybrat ty opravdu kvalitní. Zatím vás tedy seznámím s mými oblíbenými českými podcasty:

Počítače, internet

• Digit.cz – Chlapce z Digitu předpokládám, nemusím příliš představovat. Jedná se o nejznámější český video podcast nejen o moderních technologiích. Úvádějí ho dva čeští geekové, spokojení Apple uživatelé a internetové celebrity – Honza Březina a Petr Mára. Pokud zatím Digit nesledujete, děláte chybu a určitě doporučuji ji napravit:-)
• Týden Živě – Další velmi povedený videocast, ve kterém redaktoři serveru Živě.cz každou neděli diskutují o IT událostech posledního týdne.
• hPod – Český podcast serveru Hrej.cz nejen o počítačových hrách. Zatím jsem slyšel pouze jeden díl a hry navíc nejsou mým šálkem kávy. Nemohu tedy soudit, ale přesto si myslím, že pařani tento podcast ocení.

Zpravodajství, publicistika

• Ozvěny dne – Večerní souhrnná zpravodajská relace Českého rozhlasu 1
• Nad věcí – Čtyřicetiminutový publicistický pořad, do kterého si moderátoři Českého rozhlasu každý všední den zvou zajímavé hosty.
• Impulsy Václava Moravce – Pondělní a čtvrteční pořad rádia Impuls, ve kterém se Václav Moravec ptá svých hostů především na politickou situaci.

Ostatní podcasty

• Happy Tree Friends – Známý animovaný seriál o roztomilých lesních zvířátkách ve formě videopodcastu
• Odvážné palce – Kvalitní český podcast ze světa filmu
• Evropa 2 – Best of Ranní show – Krátké sestřihy těch nejvtipnějších průpovídek Leoše Mareše a Patrika Hezuckého
• Zpátky do minulosti – Leoš Mareš a Patrik Hezucký vykládají události tak, jak se doopravdy staly.
• Jan Kraus a blondýna – Štiplavé poznámky Jana Krause k současnému dění (dostupné video i audio)

Tak to by byly mé oblíbené podcasty. Pokud jste podcastingem dosud nedotčení, doporučuji ho vyzkoušet. Je to pohodlné a velmi rychle si na to zvyknete

Přečtěte si také můj druhý článek o podcastech, ve kterém se dozvíte, kde hledat další podcasty a jaké programy pro sledování podcastů používat. Pokud máte tipy na další zajímavé podcasty, ať už české či zahraniční, podělte se o ně v diskusi.

Nějaký čas vše běželo ok, já jsem registroval u HOSTING90 několik domén měsíčně, oni dostávali svých závazků. Byl jsem zkrátka spokojeným zákazníkem. V Červnu nastal první problém. HOSTING90 nabídl 50ti procentní slevu běžným zákazníkům a podrazil tak své dealery včetně mě. I přes to, že jsem měl vlastní corporate identity (moji zákazníci neměli poznat, že se obchodu účastní HOSTING90), si stojím za tím, že to byl podraz.

Corporate identity totiž nebyla dokonalá. Chybová hláška 404 v základu obsahovala logo HOSTING90, SQL server se jmenoval h90-mysql1 a jednou dokonce poslal HOSTING90 email o úspěšném převodu domény na email klienta místo mého. Samozřejmě, že jsem rázem měl na telefonu rozhořčeného zákazníka, který mi nadával do podvodníků a chtěl  50ti procentní slevu také. To vše byly jen malé nedostatky, které jsem v klidu řešil s podporou HOSTING90. Větší problémy měly teprve přijít.

Dnes jsem již své problémy vyřešil přesunem většiny webů jinam. Používám hosting WEDOS a nemůžu si ho vynachválit. Nízké ceny, rychlý hosting, kvalitní podpora… Více v mém článku: Zkušenosti s Wedos: jednoduše boží hosting

V průběhu prázdnin jsem spustil dva weby běžící na redakčním systému Joomla a záhy mi začala chodit varování o překročení jakéhosi limitu procesorového času. Trochu jsem se o to zajímal a nenašel jsem jiný hosting, který by takovéto limity měl (Jak jsem se dnes dozvěděl od podpory, je to jejich specialita, na kterou jsou asi náležitě pyšní.). Takhle to šlo nějaký čas. Občas se limit pro daný den přiblížil maximu, druhý den byl při stejném vytížení zase na minimu. Říkal jsem si, že Joomla je poměrně náročný systém a čekal jsem, jak se to vyvrbí.

V prosinci jsem u HOSTING90 zaregistroval doménu MyMaemo.cz a spustil na ní web běžící na WordPressu. Překvapením pro mě bylo, když mi přišla výstraha i pro tento web. Pak bylo měsíc vše v pořádku i přesto, že návštěvnost o té doby několikanásobně vzrostla. Dnes ráno se vzbudím a koukám, že web MyMaemo.cz byl odstaven!

Kontaktuji tedy podporu HOSTING90 a chci problém řešit. Dozvídám se však, že jejich problém to není, mám stránky lépe optimalizovat nebo si zaplatit vyšší program. Zkrátka žádná snaha jakkoliv pomoci.

Opravdu nevím, proč na webu uvádějí, že u nich bezproblémově běží open-source systémy, včetně Joomly a Worpressu, když to, podle mých zkušeností, není pravda. Navíc nejsem jediný. Stačí do Googlu zadat „HOSTING90“ nebo „100% limitu procesorového času“ a najdete další případy.

A jak to budu řešit?

Zaplacené peníze za hosting mi sice nevrátí, ale jelikož s arogantní podporou hostingu90 není žádná řeč a pohár mé trpělivosti již přetekl, vezmu své domény a odejdu k jinému poskytovateli. Nejspíš zvolím nějaký multihosting a pevně doufám, že mé zkušenosti budou výrazně lepší. Na to jak profesionálně HOSTING90 z počátku vyhlížel, mě jeho přístup k problémům velice zklamal.

*Obsah článku tvoří mé zkušenosti a subjektivní názor, jeho cílem není HOSTING 90 poškodit. Hostovat tam nikomu nebráním, ale já bych do toho znova nešel.

Pohled z druhé strany: níže v komentářích se Hosting90 vyjádřil takto:

Dobry den,
male vyjadreni i z druhe strany:

1.) K tem chybovym hlaskam v ramci corporate-idnetity. Pokud ji nenastavite u sveho dealerskeho uctu sve vlastni, coz muzete, jsou pouzity nase defaultni. V zadnem pripade se tedy nejedna o zavadu na nasi strane.

2.) K provozu toho WordPressu – v nasi napovede na strankach je jasne uvedeno ze pro WordPress doporucujeme nektery z cachovacich pluginu jinak se Vam muzes stat ze pri vetsi navstevnosti opravdu prekrocite limit. Nejprvne budete na tuto skutecnost automatem upozornen – web je odstaven az pote co tato upozorneni ignorujete a nam nezbyva jina moznost. Snazime se garantovat maximalne kvalitni sluzbu vsem klientum a proto nemuzeme tolerovat provoz jednoho webu ktery by omezoval rychlost ostatnich.

Doplňky, které mě zaujaly, jsem samozřejmě hned vyzkoušel. Pojďme se na ty nejzajímavější podívat:

1/ Chromed Bird

Chromed Bird je jednoduché Twitter rozšíření. Najdeme zde poslední statusy, možnost přidat příspěvek a zkracovač URL. Podobných rozšíření pro Twitter je mezi doplňky mnoho, mně se nejvíc zalíbilo toto.

2/ Facebook for Google Chrome

Facebook for Google Chrome je, jak je z názvu patrné, rozšíření pro Facebook. Najdete tu kanál aktuálních zpráv, vaši zeď a možnost přidat status nebo komentovat příspěvky. Doplněk mě opět zaujal jednoduchostí a přehledností. Nenajdete tu Chat, ale ten mi nechybí, právě naopak.

3/ RSS Subscription Extension

RSS Subscription Extension umístí do adresního řádku ikonku pro snadné přidání RSS zdroje. Doplněk podporuje čtěčky Google Reader, iGoogle, Bloglines a My Yahoo. Velmi praktické.

4/ Chrome Milk

Chrome Milk je rozšíření mého oblíbeného GTD úkolníčku Remember The Milk (někdy o něm určitě napíšu). Umožňuje náhled aktuálních úkolů i přidávání úkolů nových. V nastavení doplňku lze vybrat 3 možnosti zobrazení.

5/ Chrome Preview

Chrome Preview je doplňek přidávající náhled stránky do vyhledávání Googlu. Sice jsem si již zvykl, že v Googlu náhledy nejsou, ale jelikož jsem vyrostl na Seznamu, rád jsem rozšíření nainstaloval.

6/ Chrome SEO

Chrome SEO je první vlaštovkou mezi SEO a vývojářskými nástroji. Předpokládám, že další se objeví co nevidět.

7/ Google Mail Checker

Google Mail Checker ukazuje, kolik máte ve schránce nepřečtených zpráv. Osobně mail checkry nemám rád, protože odvádějí pozornost od práce. Ale někomu se třeba bude tento doplněk líbit.

8/ Google Translate

Google Translate přidá do prohlížeče ikonku pro překlad do libovolného jazyka. Pro ty, co neumějí anglicky, je doplněk Google Translate jako dělaný.

9/ Google Quick Scroll

Google Quick Scroll je jakýsi pomocník ve vyhledávání, přímo od Googlu. Po přechodu z vyhledávání na danou stránku vás doplněk nasměruje přímo na hledanou frázi.

10/ Concentrate

Odvádějí vás neustále od práce stránky jako Facebook či Twitter. V doplňku Concentrate si můžete vytvořit blaclist a následně nastavit čas, po který vám toto rozšíření nedovolí dané stránky navštívit.

Zajímavých doplňků a rozšíření by se našlo mnohem víc. Toto jsou ty, které jsem zatím stihl vyzkoušet. O dalších budu průběžně informovat na svém Twitteru.

Pokud máte také tipy na užitečné doplňky, podělte se o ně v diskuzi.

V čem spočívá síla linkbaitingu?

Jedná se o vytváření obsahu, který čtenáře něčím zaujme nebo překvapí. Čtenář je po přečtení naštvaný, pohoršený, pobavený, (doplňte, co chcete)a odkaz pošle svým přátelům. Povědomí o vašem obsahu a odkazy na něj tak rostou geometrickou řadou.

4 strategie linkbaitingu

„Aby obsah zaujal, musí být jedinečný. Musí působit na emoce nebo být přínosem.“

1/ Kontroverzní linkbaiting

Kontroverzní linkbaiting je nejjednodušší metodou pro ty, kteří mají netypické názory, vysoké sebevědomí a chuť diskutovat. Spočívá především v tom, že většina lidí nebude s vašimi názory souhlasit, bude vám oponovat a myslet si o vás, že jste blbci. Přesto se k vám budou stále vracet, aby zjistili, co jste zase zplodili za kravinu. Reklama, kterou vám tito lidé dělají je především negativní. I to je ovšem druh reklamy a vaše návštěvnost bude stoupat závratnou rychlostí.

Nástroje kontroverzního linkbaitingu: menšinové názory, provokace, útočnost, kritika, vyvolání závisti a negativních emocí

Plusy:

• Pro mnoho lidí poměrně jednoduché
• Není třeba mít velké znalosti
• Funguje velmi dobře

Mínusy:

• Nutná odolnost vůči negativním komentářům
• Potřeba vysokého sebevědomí
• Hloupější lidé myslí, že je autor blbec

Příklady:

• Mgr. Radovan Kaluža – mistr kontroverzního linkbaitingu
• Feministky.cz – kontroverzní, ale také velmi zábavný web
• Radek Hulán – na kontroverzi postavil kariéru, dnes se už krotí

2/ Zábavný linkbaiting

Zábavný linkbaiting je pravým opakem kontroverzního. Cílem je vyvolat pozitivní emoce a čtenáře pobavit. Čtenář bude chtít rozveselit také své přátele, a proto na vás odkáže.

Můžete psát vtipné texty, vytvářet různé hry, zábavné aplikace, aplikace pro facebook nebo videa. Fantazii se žádné meze nekladou a cíl je jediný. Pobavit!

Nástroje zábavného linkbaitingu: vtip, hravost, nápad, vyvolání pozitivních emocí

Plusy:

• Není třeba mít velké znalosti
• Zábavný linkbaiting nedělá nepřátele

Mínusy:

• Být vtipný není jednoduché
• Své názory prezentujete pouze nepřímo

Příklady:

• Achmed the Death Terrorist a jeho autor Jeff Dunham – video výrazně přispělo k jeho dnešním úspěchům
• Vtipy na každý den – Twitter účet s velkým množstvím followerů

3/ Užitečný linkbaiting

Cílem tohoto druhu linkbaitingu je poskytnout čtenářovi něco, co nikde jinde nezíská. Mohou to být odborné znalosti nebo webové aplikace, přinášející nové, nečekané možnosti. Důležité je, aby obsah byl užitečný, informačně nebo funkčně hodnotný.

Nástroje užitečného linkbaitingu: znalosti, zkušenosti, dobrý nápad, vynalézavost

Plusy:

• Nevznikají nepřátelé (kromě závisti).
• Děláte užitečnou věc, jste přínosem
• Vzrůstá vaše autorita
• Na dobrém nápadu můžete hodně vydělat.

Mínusy:

• Potřeba špičkových znalostí a zkušeností (při blogování)
• Potřeba hodně dobrých nápadů (při vývoji webových aplikací)
• Až na výjimky, asi nejpomalejší metoda

Příklady:

• Články Marka Prokopa, či jakýchkoliv jiných uznávaných odborníků.
• Webové aplikace jako Google, Facebook, Twitter
• Esemes.cz – menší český projekt, který je zajímavý díky své jednoduchosti
• Boofi.net – filmová sociální síť, která mě poměrně zaujala

4/ Ostatní linkbaiting

K ostatnímu linkbaitingu můžeme přiřadit věci trefné, aktuální nebo neobvyklé, ale i cokoliv jiného. Je to jen o nápadech. Čím zajímavější nápad bude, tím více odkazů a čtenářů získáte.

Příklad:

• Plaváčkův blábolník – že jsou Plaváčkovi příspěvky neobvyklé a často trefné, to nelze popřít

Jaký druh linkbaitingu upřednostňujete vy?

Každý uživatel internetu byl kdysi lama. Problém je, že víc jak polovina uživatelů lamou zůstane a do fáze inteligentního uživatele se dostane pouze mizivé procento. Pojďme si nyní povědět, jaký je vývoj internetového uživatele z hlediska používaného prohlížeče.

Fáze 1: To „modré éčko“ je prohlížeč a internet je Seznam.cz

Takto omezených uživatelů je velmi mnoho, možná i většina. Nejraději používají IE6 se svým zánovním XPéčkem. Jedinou možností, jak se z této fáze dostat, je potkat rádoby zkušeného kolegu, který řekne: „Ty ještě používáš Explorer? To nevíš, že Firefox je nejlepší?“

Uživatel, vyprovokován tímto podivným dotazem, přijde domů a do Seznamu si zadá slovo „Firefox“. Konečně zjistí, že jsou také jiné alternativy. Téma ho zajímá čím dál víc, až se nakonec rozhodne si Firefox nainstalovat. Vždyť je přece nejlepší.

Fáze 2: Firefox, prohlížeč pro pokročilé lamy

Po stažení Firefoxu uživatel zjistí, že lze instalovat všelijaké doplňky. Je z toho přímo nadšen a nainstaluje každý doplněk, který by se mohl hodit, o nepřehledných skinech nemluvě. Po nějakou dobu si prohlížeč maximálně užívá a ostatním lamám v okolí radí, aby si Firefox stáhly také. Je to přece nejlepší prohlížeč!

Pokud má však předpoklady stát se inteligentním uživatelem, jeho nadšení brzy opadne. Zjistí, že výkon jeho počítače povážlivě klesl. Není výjimkou, že mu prohlížeč sežere polovinu paměti RAM. Stále musí čekat na instalaci všelijakých aktualizací a spuštění Firefoxu trvá snad déle než spuštění celého systému. V tu chvíli ho osvítí Bůh a ukáže mu Operu.

Fáze 3: Osvícený člověk používá Operu

Uživatel, nyní už poměrně zkušený, si nainstaluje Operu. Zjistí, že vše, co kdy potřeboval, už Opera zahrnuje. Je rád, že nemusí stahovat miliony doplňků, které mu zpomalují systém. Opera se mu spustí rychle, stránky se vykreslují také rychleji a díky ušetřenému výkonu si při spuštěném prohlížeči může dokonce přehrávat hudbu.

Nic ale netrvá věčně a nakonec přicházejí problémy i s Operou. V záplavě funkcí se začíná uživatel ztrácet, prohlížeč je stále poměrně náročný, a mnoho webů Operu vůbec nepodporuje. Jako alternativní prohlížeč si proto stáhne Google Chrome.

Fáze 4: Prohlížeč slouží k prohlížení

Google Chrome uživatele okouzlí svou jednoduchostí a nízkými nároky. Uživatel zjistí, že mu funkce předchozích prohlížečů vůbec nechybí. Stává se z něj inteligentní uživatel a pochopí, že prohlížeč slouží k prohlížení internetu. Nyní počítač ani jeho hlavu nezatěžují miliony funkcí a on se může plně soustředit na svou práci.

Fáze 5: Na vrchol s online aplikacemi

Na úplný vrchol se uživatel dostane po objevení online aplikací. Díky nim jde jeho výkon rapidně nahoru a on přestává být vázán na jedno místo. Svá data, dokumenty, fotky, poznámky a upomínky má přístupné online. Na plochu počítače už vůbec nechodí a teoreticky by se spokojil s počítačem s nainstalovaným Google Chrome. Z jeho prohlížeče se stává druhý operační systém a uživatel je schopen velmi efektivně pracovat na jakémkoliv počítači.

A co vy, na jaké jste úrovni?