Říká se, že peníze nám štěstí nepřinesou. A přece to není pravda…
Můj bratr je právě teď v Itálii na poznávacím zájezdu, a brzy – poprvé ve svém životě – navštíví Řím. Až vystoupí v Římě z autobusu, může si říct: „Všechny cesty, po kterých jsem v životě šel, vedly do Říma… a žádná z cest, po kterých jsem šel, nevedla z Říma“. Na základě svých zkušeností tak může soudit, že Řím nelze opustit, protože všechny cesty vedou tam a žádná zpět. A já se ptám…
Dokonalý projekt vznikne následovně: Vymyslíme jednoduchý, ale ojedinělý nápad. Vezmeme ho, rozvíjíme, zlepšujeme, přicházíme s novými myšlenkami, přidáváme nové služby, vytváříme různé varianty… až do doby, než se z projektu stane neohrabný moloch s nesmyslně širokým záběrem. Poté…
Jste závislí na internetu? Já asi jo. Nikdy mě to nenapadlo, ale asi fakt jo. Vzpomínám, kdy jsem naposledy strávil den bez internetu. Nevím. A co bych vůbec dělal? Vždyť vše se dneska děje na internetu. Nebo ne?
Máte rádi Lea Babautu a jeho blog zenhabits.net? Pák vás můj dnešní článek jistě potěší. Že Leův blog neznáte? Nevadí, přesto čtěte dál. Chystám se vám totiž nabídnout zajímavé čtivo, a to v češtině.
Proč se nudím? Čeká tě něco, do čeho se ti nechce? To obvykle bývá důvod, proč se lidi nudí. Odkládají, místo aby se do toho pustili. Takže je něco, co bys teď měl udělat?
Před rokem a půl jsem si koupil sluchátka Koss s doživotní zárukou. Asi před půl rokem se mi rozbily. Řešením je vzít sluchátka, najít lístek a reklamovat je. Přesto jsem to dosud neudělal. Také určité věci stále odkládáte? Nejste-li GTD mástři formátu Davida Allena, pak věřím, že ano.
V článku ‘Měním vizi častěji než ponožky’ jsem si stěžoval, že nemám jasnou cestu, kterou bych se vydal. Jelikož jsem nemocný a válím se doma, dost jsem nad tím přemýšlel. Přemýšlel a pročítal zdroje inspirace. A protože na vás nezapomínám, rád se o ně podělím.
Dlouho jsem nepsal. Možná mě již máte za mrtvého bloggera. Nedošly nápady, došla chuť. O pár článků zpět jsem naznačil, že se chci psaním živit. Už nechci. A to je mimo jiné problém, o který se dnes podělím.
Čeněk si dal šlofíka. Čestmír ne. Čeněk vychrupuje. Čestmír vyřizuje. Čeněk začíná. Čestmír usíná. Čeněk pracuje. Čestmír surfuje. Čeněk má nápad. Čestmír se fláká. Čeněk se soustředí. Čestmír se zahledí. Čeněk má hotovo. Čestmír zítra nanovo.
Za dobu, co bloguji, jsem se naučil mnoho věcí, které můj blog posunuly vpřed. Věci, které se zdají samozřejmé, ale často se na ně zapomíná. Dokážete-li je plně využít, váš blog poroste a stane se úspěšným. Nevyužijete-li jich, váš blog upadne v zapomnění.
Peníze ve dvacátém století získaly obrovský význam a vnutily nám uniformovanou vizi úspěchu. Kdo dnes nemá velký dům, nejezdí drahým autem a nevydělává statisíce, není z hlediska společnosti úspěšný člověk. A jelikož lidé odjakživa po uznání a bohatství touží, ženou se za tímto povrchním cílem a nevnímají, že pravé bohatství není pouze o materiálních věcech.
To, že cílů dosáhnete, jen když na nich začnete pracovat, vám řekne každý. Zní to jako klišé. Je to slyšet ze všech stran. Málokdo je to však schopen opravdu realizovat. Jak poznat, jestli vás právě napadl skvělý nápad nebo úplná blbost, když ty nejlepší nápady obvykle jako blbost vypadají? Kde vzít odvahu a odhodlání? A vyplatí se vystoupit z komfortní zóny, když je to tak nepohodlné?
Vlastníte iPhone či jiný chytrý telefon? A cítíte se díky němu produktivní? Po mé měsíční zkušenosti s hloupým mobilem s vámi musím polemizovat. Smartphone vás nenechá odpočinout, odvádí vaši pozornost a přináší do života stres. Dám vám radu… Zahoďte ho!
Také máte pocit, že opravdu kvalitních článků o osobním rozvoji není na českém internetu mnoho? Zkusil jsem proto nalézt 10 nejlepších. Pátral jsem po článcích, které něčím vynikají, nabízejí zajímavé tipy či odlišný pohled na věc. A jak jsem dopadl? Posuďte sami.
Kdysi dávno jsem na internetu narazil na jedno video. Neměl jsem tenkrát zrovna nejlepší náladu, ale to video mě neuvěřitelně motivovalo. A pak jsem udělal chybu. Neuložil jsem si ho do oblíbených a brzy na něj zapomněl.
Znovu mi bylo připomenuto až před několika dny, kdy někdo na webtrh vložil podobné, ač méně kvalitní video. Rozhodl jsem se, že ho musím najít. Neznal jsem autora, jméno ani nevěděl, kde jsem ho tenkrát zahlédl. Hledání se dlouhou dobu nedařilo, až po několika hodinách jsem konečně uspěl!
Zastavit a jen tak se zamyslet. Kdy jste to udělali naposledy? V dnešní době, kterou charakterizuje nekonečná honba za úspěchem, je chvilka odpočinku často nepředstavitelná. Pokud však nezvolníme tempo a nezačneme více vnímat přítomnost, proběhneme životem s klapkami na očích.
Také máte oblíbené weby, které prohlížíte pořád dokola? Máte spoustu práce, ale předtím než začnete, je musíte zkontrolovat. Jdete se kouknout na Facebook, mrknete na Twitter, zkontrolujete email a RSS čtečku. Pak si uvědomíte, že jste dlouho nebyli na Facebooku a bludný kruh začíná odznovu.
Poslední dobou často přemýšlím o rozdílu mezi „rozvíjet svou osobnost“ a „zajímat se o osobní rozvoj“. První variantu, rozvoj své osobnosti, většinou provozují lidé skutečně efektivní, kteří nemají problém dosahovat úspěchů. Druhá varianta, zájem o osobní rozvoj, je však vlastní především lidem, které bych označil za snílky – perfekcionalisty. Možná myslíte, že zbytečně slovíčkařím, ale nenechte se zmást. Mezi snílkem a efektivním člověkem je jeden obrovský rozdíl – schopnost dosáhnout svých cílů.
Začít běhat bylo tím nejlepším rozhodnutím, které jsem v nedávné době udělal. Dlouho předtím jsem se žádnému sportu nevěnoval, celý den trávil u počítače a můj největší sportovní výkon byla cesta do hospody. Jakmile jsem poprvé vyběhl, všechno se změnilo.
V poslední době si často pokládám otázku, proč vlastně píšu blog? Dlouho jsem nic nenapsal a zdůvodňuji si to právě tím, že nevím, kam blog směřuje. Psát něco bez cíle je zkrátka daleko těžší, než kdyby se blog zabýval jednou věcí a měl komunitu vracejících se čtenářů.
Online GTD úkolovník, příjemné uživatelské rozhraní, které neruší od práce, a zároveň přítomnost většiny důležitých funkcí. To je NirvanaHQ.
V září loňského roku jsem nastoupil na školu, která mě nebavila, a o které jsem od začátku věděl, že její úspěšné absolvování není reálné. Měl jsem se přizpůsobit cizímu prostředí, novému způsobu života a k tomu všemu mi zbývalo několik náročných zakázek z prázdnin. Začalo toho na mě být moc.
GQueues je téměř bezchybný online úkolovník, dokonale se hodící pro GTD. Neříkal jsem to posledně o Doit.im? Říkal, ale GQueues mám čím dál raději.
K organizaci času využívám GTD, ale na počítači mám Windows. Jakou aplikaci zvolit? Tuto palčivou otázku jsem si kladl velmi dlouho a prošel mnoho možností. Nakonec jsem zůstal u polovičatého řešení ve formě online aplikace Remember The Milk. Přesto jsem stále sháněl něco lepšího, podobného jablečným Things. Až jsem se před nedávnem na GTD přednášce Petra Máry doslechl o Doit.im.