Kdysi dávno jsem na internetu narazil na jedno video. Neměl jsem tenkrát zrovna nejlepší náladu, ale to video mě neuvěřitelně motivovalo. A pak jsem udělal chybu. Neuložil jsem si ho do oblíbených a brzy na něj zapomněl.
Znovu mi bylo připomenuto až před několika dny, kdy někdo na webtrh vložil podobné, ač méně kvalitní video. Rozhodl jsem se, že ho musím najít. Neznal jsem autora, jméno ani nevěděl, kde jsem ho tenkrát zahlédl. Hledání se dlouhou dobu nedařilo, až po několika hodinách jsem konečně uspěl!
A když už jsem nad tím strávil tolik času, chci se o něj podělit. Přeložil jsem titulky do češtiny a zde vám jej nabízím.
Zastavit a jen tak se zamyslet. Kdy jste to udělali naposledy? V dnešní době, kterou charakterizuje nekonečná honba za úspěchem, je chvilka odpočinku často nepředstavitelná. Pokud však nezvolníme tempo a nezačneme více vnímat přítomnost, proběhneme životem s klapkami na očích.
Člověk je zvláštní tvor! Děsí ho, přichází-li o bohatství, avšak zůstává lhostejný k tomu, že nenávratně míjejí dny jeho života. - Abu al-Farah Tartusi
Říkáme si, že když budeme nejdřív tvrdě pracovat, vyděláme hromadu peněz, tak si pak užijeme života mnohem lépe. Jenže to je blbost!
Možná se jednou opravdu stanete uznávaní a úspěšní, jak jste o tom vždycky snili. Ale až se podíváte do zrcadla, zjistíte, že jste stárnoucí plešatý páprda, který celý život jenom dřel. Budete to chtít napravit. Vezmete si mladší ženu, začnete sportovat, procestujete svět. Konečně začnete trošku žít, ale už to nebude ono. Začnou vás bolet záda a vy si řeknete: „Celé své mládí jsem strávil honbou za úspěchem a teď bych svůj úspěch vyměnil za mládí.“
Stojí vám to za to?! A co když vás, nedej bože, přejede auto a svého úspěchu se vůbec nedožijete?
Když se zamyslím, kam dnešní honba za úspěchem spěje, vzbuzuje to ve mně obavy. Na člověka jsou kladeny stále větší požadavky a je otázkou, do jaké míry je schopen je zvládat. Pokud se jich nahromadí příliš, skončí v péči lékařů a teprve tehdy si uvědomí, že bezhlavý hon za penězi nebyl správnou volbou. Nechcete se dostat až tak daleko? Ani já ne. Nabízím proto 9 tipů, jak zpomalit a více se soustředit na přítomnost.
TIP1: Eliminujte povinnosti
Projděte si své aktivity, a sami sebe se zeptejte: „Proč zrovna tomuto věnuji svůj čas?“. Ty nejméně důležité činnosti pak vyškrtněte. Možná zjistíte, že vše co děláte, vám smysl dává. Nechte si to projít hlavou, a jestliže se opravdu nehodláte ničeho vzdát, zvolněte alespoň tempo.
TIP2:Buďte offline
Dnes všudypřítomný internet nám nedá odpočinout. Neustále jsme ve spojení s našimi povinnostmi a odpoutat se od nich je čím dál těžší. Je proto dobré určit si čas, kdy jste k dispozici na telefonu, emailu či sociálních sítích a čas, kdy jste zkrátka offline.
TIP3:Nespěchejte
Vstáváte deset minut před odchodem do práce a zuby si čistíte po cestě v metru? Zkuste jednou vstát dřív, v klidu se umýt, najíst a beze spěchu vyrazit. Chvátáte z práce, aby vám náhodou neujel autobus? Co takhle rozhlédnout se kolem sebe, zastavit se, dát si něco na zub. Za chvíli přeci jede další…
TIP4:Choďte pěšky
Vyhněte se přeplněným autobusům či zacpaným silnicím. Jděte pěšky. Je to zdraví prospěšné, uklidňující a mnohdy i rychlejší.
TIP5:Najděte si koníčka
Najděte činnost, která vás naplňuje, a věnujte ji svůj čas. Váš život bude bohatší, pročistíte si hlavu, odreagujete se a v případě sportu uděláte i něco pro své zdraví.
TIP6:Nezapomínejte na své blízké
Odložte práci a věnujte se chvíli rodině a přátelům. Vyrazte s nimi na výlet, běžte sportovat nebo si zajděte na večeři. Než se nadějete, děti vyrostou, přátelé se odstěhují a další společné zážitky už nikdy nezískáte.
TIP7:Vyhraďte si čas pro sebe
Buďte chvíli sami. Běžte se projít, jděte si zaběhat, najděte si klidné místo k přemýšlení. Urovnejte si své cíle, uvažujte o svých projektech a věcech, které byste rádi udělali v budoucnu. Odpočinete si a přijdete na nové myšlenky, které by vás třeba nikdy nenapadly.
TIP8:Žijte přítomností
Když něco děláte, soustřeďte se na to. Více si to užijete a dosáhnete lepšího výsledku. Nemluvím teď pouze o práci, ale o jakékoliv činnosti. Když se sprchujete, věnujte se jen tomu a pocitům s tím spojeným. Uvidíte, že si sprchu užijete jako nikdy předtím. A podobné je to se vším.
TIP9:Usmívejte se
Usmívejte se na svět kolem vás. Dělejte to často. Radujte se z každodenních maličkostí – z nového dne, z východu slunce, z dobře odvedené práce, z dobrého jídla, z chvil strávených s přáteli, ze života.
A jak je to se mnou? Přiznávám, také se ženu za onou nespecifikovatelnou věcí, zvanou úspěch. Uvědomil jsem si však, že neméně důležité jsou věci popsané výše. Pokud jim vyhradíte v životě dostatečné místo, zbavíte se stresu, získáte nové zážitky a budete se cítit lépe. A úspěch? Nebojte, ten počká.
Také máte oblíbené weby, které prohlížíte pořád dokola? Máte spoustu práce, ale předtím než začnete, je musíte zkontrolovat. Jdete se kouknout na Facebook, mrknete na Twitter, zkontrolujete email a RSS čtečku. Pak si uvědomíte, že jste dlouho nebyli na Facebooku a bludný kruh začíná odznovu.
Víte sice, že den proflákaný na internetu vám není ničím prospěšný, vlastně vás to ani nebaví. Nudíte se, ale nemůže přijít na jakoukoliv činnost, které byste se chtěli právě teď věnovat… Věřím, že nejsem sám, kdo čas od času tento problém řeší. Přináším proto několik tipů, které mi v boji proti bezcílnému brouzdání pomáhají.
1/ Zamyslete se
Zastavte se a chvíli popřemýšlejte, co vám bezdůvodné potulování po internetu přináší. Opravdu potřebujete říct světu, že jste včera dobře zakalili, přečíst si, koho zase sbalil Vůdce a mezitím desetkrát zkontrolovat mailbox? Pravděpodobně ne. Nebude tedy lepší začít něco dělat? Cokoliv. Takhle strávený čas je přeci k ničemu.
2/ Zredukujte zdroje
Zamezte ztrátě času odstraněním zbytečných informačních zdrojů. Skryjte na Facebooku statusy „přátel“, které jste potkali poprvé a naposled na Pepíkově oslavě. Projděte si Twitter a zvažte, zda jsou všichni sledovaní pro vás přínosem. Zrevidujte RSS čtečku a smažte blogy, které vás dlouho ničím nezaujaly. Buďte nekompromisní. Zredukujte zdroje o 50% a budete-li se na to cítit, dejte si druhé kolo.
3/ Motivujte se
V situaci, kdy se vám do ničeho nechce, často pomůže motivační článek. Nějaký, který vám připomene, jak důležité jsou vaše cíle, jak příjemné je s nimi pohnout kupředu, nebo poradí, jak z bludného kruhu ven. Uložte si do záložek tento článek a až se vám nebude chtít nic dělat, přečtěte si jej.
Překonejte svůj odpor a pusťte se do toho. Jakmile to uděláte, zjistíte, že práce není tak hrozná. Pravděpodobně vás bude bavit mnohem víc, než bezcílné brouzdáním po internetu. Budete si říkat: „Proč jsem vlastně nezačal dřív?“
5/ Soustřeďte se
Jestliže jste již s prací začali, nedovolte, abyste se dostali zpátky do bludného kruhu brouzdání. Napadne-li vás zkontrolovat mailbox, Facebook nebo Twitter, zhluboka se nadechněte, řekněte si „NE!“ a myšlenku zažeňte.
TIP 2: Pokud používáte Google Chrome, od rušivých stránek vás spolehlivě ochrání výborný plugin Concentrate, sloužící k tvorbě blacklistu webů a jejich následné blokaci po vámi zvolený čas. Obdobný plugin nepochybně existuje také pro Firefox.
6/ Nenechte se rušit
Není nic horšího, než počítač upozorňující na každý nový email, zprávičku na Twitteru či status na Facebooku. Je velmi pravděpodobné, že s prvním upozorněním sklouznete zpět k bezcílnému brouzdání. Všechna upozornění si proto raději vypněte.
7/ Bavte se
Jestliže i přes všechnu svoji snahu nejste schopni pracovat, nevadí. Přečtěte si knihu, jděte si zaběhat nebo běžte na pivo. Nemějte výčitky a pořádně si to užijte. Zpět se vrátíte odpočinutí a s novou chutí do života.
To je ode mne pro dnešek vše. Pokud používáte nějaké další metody, které jsem v článku nezmínil, budu rád, podělíte-li se o ně v diskuzi.
Námět k diskuzi: Vypozoroval jsem, že nechuť do práce se u mě paradoxně projevuje poté, kdy dosáhnu nějakého většího cíle. Najednou mám pocit, že je vše hotovo, ostatní cíle jsou daleko a mě se nechce pouštět do jejich realizace. Máte to taky tak nebo jsem výjimka?
Oslovil vás článek? Hlasujte pro něj ZDE na Linkuj.cz a dejte vědět ostatním, že stojí za přečtení. Za každý hlas děkuji.
Poslední dobou často přemýšlím o rozdílu mezi „rozvíjet svou osobnost“ a „zajímat se o osobní rozvoj“. První variantu, rozvoj své osobnosti, většinou provozují lidé skutečně efektivní, kteří nemají problém dosahovat úspěchů. Druhá varianta, zájem o osobní rozvoj, je však vlastní především lidem, které bych označil za snílky – perfekcionalisty. Možná myslíte, že zbytečně slovíčkařím, ale nenechte se zmást. Mezi snílkem a efektivním člověkem je jeden obrovský rozdíl – schopnost dosáhnout svých cílů.
Typickou vlastností snílka – perfekcionalisty je touha znát pro každý problém to nejlepší řešení. A jelikož mu přesně to nabízí literatura osobního rozvoje, není divu, že se do ní zamiluje. V případě, kdy by si jednou za čas přečetl kvalitní knihu, poučil se z ní a své vědomosti využil při plnění úkolů, nebylo by na tom nic špatného. Problém snílků – perfekcionalistů ovšem je v tom, že literatura osobního rozvoje je jejich koníčkem a často také největším žroutem času. Místo aby přečetli jednu knihu a následně se soustředili na práci a osvojení nově nabytých znalostí, začnou hned číst knihu další, jejíž obsah se podobá té předchozí jako vejce vejci.
Vzhledem k motivačnímu účinku těchto knih není divu, že snílci věří ve svůj růst a brzké dosažení svých cílů. Bohužel, člověk může přečíst tisíce knih jak si uspořádat čas, získat úspěch a splnit své sny, ale dokud nezačne opravdu pracovat, jen stěží se tomu přiblíží.
Jak poznáte snílka – perfekcionalistu
Je nerozhodný, stále hledá nejlepší způsob, místo aby začal něco dělat
Své cíle neustále mění podle aktuální nálady/podle toho, co vidí u jiných/podle toho, co se mu zdá výhodnější
Vzhledem ke sklonu měnit cíle, není schopen dotahovat věci do konce
Je netrpělivý; když vidí, že se nedaří, jde od toho
Dělá jen to, čím si je jistý; nedokáže vystoupit z komfortní zóny
Stále zkouší nové nástroje pro plánování času
Nejčastěji ho zastihnete, jak čte knihu o osobním rozvoji nebo tento blog
Jak poznáte efektivního člověka
Je rozhodný, neztrácí čas hledáním nejlepší cesty, spoléhá na svůj instinkt a zkušenosti
Zná své cíle a mění je pouze na základě dlouhodobých pocitů
Vzhledem ke sklonu na svých cílech tvrdě pracovat, je proměňuje v realitu
Je vytrvalý; ví, že výsledků dosáhne, pouze když vydrží
Často zkouší věci, které nikdy nedělal; rozvíjí tím své zkušenosti
Plánování času má vyřešené a dál ho neřeší
Nejčastěji ho zastihnete, jak tvrdě pracuje na realizaci svých snů
Osobně jsem přesvědčen, že to, zda je člověk snílek nebo efektivní jedinec, je z velké části vrozené. Neznamená to však, že s tím nemůže nic dělat. Ze všeho nejdůležitější je pro snílka uvědomit si na čem je a začít jednat. Dokud se nepřestane válet v knihách, hledat ideální nástroj pro správu času a snít o úspěchu, nikdy ho nedosáhne.
Poznámka autora: Ačkoliv to nemám nijak podložené, domnívám se, že právě snílek – perfekcionalista je typický čtenář literatury osobního rozvoje. Rození efektivní jedinci, kteří dosahují úspěchů přirozeně, totiž tuto literaturu nepotřebují.
S tím spojený problém je, že autoři, které psaní podobných knih živí, vám většinou neřeknou: „Přestaňte číst mé knihy a běžte něco dělat!“. Ta nejpodstatnější věc, že úspěchu lze dosáhnout pouze tvrdou prací, vytrvalostí a odvážnými rozhodnutími, je v knihách zdůrazňována zřídka. Pro snílka je to přitom zásadní zjištění.
A jak poznáte, zda jste snílek? Je to jednoduché. Zamyslete se, zda se opravdu přibližujete vytyčeným cílům nebo jen hledáte jak jich co nejrychleji dosáhnout. Čtete-li jednu knihu za druhou a zmínky o tvrdé práci, vytrvalosti a odvážných rozhodnutích raději ignorujete, je nejvyšší čas to změnit!
Oslovil vás článek? Hlasujte pro něj ZDE na Linkuj.cz a dejte vědět ostatním, že stojí za přečtení. Za každý hlas děkuji.
Začít běhat bylo tím nejlepším rozhodnutím, které jsem v nedávné době udělal. Dlouho předtím jsem se žádnému sportu nevěnoval, celý den trávil u počítače a můj největší sportovní výkon byla cesta do hospody. Nedostatek fyzického pohybu zapříčinil, že mě moje práce přestávala bavit, byl jsem unavený a znuděný stereotypem. Čím je můj stav mysli způsoben jsem nevěděl do doby, než jsem se náhodou dostal k myšlence začít běhat. Jakmile jsem poprvé vyběhl, všechno se změnilo.
Po prvních pár metrech jsem dostal neuvěřitelnou radost z pohybu a projel mnou intenzivní pocit volnosti. Představa, že jsem nespoutaný, všechny starosti nechávám za sebou a mohu běžet kamkoliv se mi zachce, mě doslova pohltila. Najednou nezáleželo na tom, že do zítřka musím stihnout práci pro důležitého klienta, nezáleželo na mých ostatních problémech. V tu chvíli jsem existoval jen já a svět kolem mě. Běhu jsem věnoval veškerou koncentraci, a i když se to může zdát absurdní, odpočíval jsem.
Když běžíte, soustřeďte se pouze na přítomnost. Vy, cesta a nějaký ten „power song“. Dejte všechno své úsilí do toho, abyste doběhli do cíle. Nezastavujte! Každý další krok bude bolet. Je to výzva! Dokažte si, že na to máte. Radost v cíli vás mnohanásobně odmění. Po doběhnutí si odpočiňte, dejte si sprchu a budete se cítit jako znovuzrození.
Dalším důvodem, pro který běh miluji, je podobnost s reálným životem. Když vás zaujme nová věc a „vyběhnete k cíli“, obvykle jste nadšeni. Nejraději byste jí věnovali všechen svůj čas. Až s přicházející únavou začíná vášeň opadat, postupně se z ní stává dřina a vy máte pocit, že své mety nikdy nedosáhnete. Jenže cíl se přibližuje. Nevzdáváte to. Doběhnete a přichází velké zadostiučinění. Vždy, když vydržím běžet až do cíle a uvědomím si, že stejným způsobem mohu dosáhnout čehokoliv, obrovsky mě to motivuje.
7 důvodů proč začít běhat
Pocit volnosti – Svoboda, kterou okusíte po vyběhnutí je neopakovatelná. Umocnit ji můžete dobře volenou hudbou nebo načasováním běhu na dobu západu či východu slunce.
Útěk od problémů – Všechny vaše problémy a povinnosti, necháte stranou. Soustředíte se na radost z pohybu a necháte svou mysl odpočinout. Až se vrátíte, dost možná najdete to pravé řešení.
Zdraví – Tím, že pravidelně běháte, děláte hodně pro celé své tělo, ať už se jedná o srdce, oběhovou soustavu nebo vaši postavu.
Seberealizace – Stanovte si své běžecké cíle a jděte za nimi. Nemusí to být rovnou maraton. Každý kilometr zlepšení vám udělá radost.
Motivace – Dosahováním svých běžeckých cílů, jste motivování k dosažení těch ostatních. Běh vás navíc učí vytrvat.
Zábava – Pokud s běháním chvíli vydržíte, již se do něj nebudete muset nutit. Stane se z něj zábava a vy se budete těšit, až zase vyběhnete.
Klid – Běh bude možná jedinou částí dne, kterou strávíte sami se sebou. Užijte si to!
V poslední době si často pokládám otázku, proč vlastně píšu blog? Dlouho jsem nic nenapsal a zdůvodňuji si to právě tím, že nevím, kam blog směřuje. Psát něco bez cíle je zkrátka daleko těžší, než kdyby se blog zabýval jednou věcí a měl komunitu vracejících se čtenářů.
Původně jsem zakládal BadGuy.cz jako lehce provokativní IT zápisník, avšak po několika prvních článcích mi došlo, že přilákání čtenářů cílenou provokací není to pravé. Od přírody nejsem typ, který by rád provokoval a celkově mi tento styl neseděl. Vlastně celá IT tématika mě začala brzy nudit a blog jsem začal prokládat svými názory, šmrncnul trošku politiky a v poslední době zabrousil také do vod osobního rozvoje.
Jak vidíte, za necelých 8 měsíců existence blogu jsem vystřídal mnoho témat a vývoj to byl často překotný. Postupně se web dostal do situace, kdy má několik skupin čtenářů, z nichž každá očekává od článků něco jiného. A jelikož i můj náhled na svět se za těch 8 měsíců dost změnil, již nechci dál pokračovat tímto stylem. Cítím, že musím najít to správné téma a blog od základu změnit.
Proto se od nynějška zaměřím na růst, rozvoj a efektivitu s tím, že i nadále půjde o osobní blog. Nebudu předkládat zaručené recepty, jak změnit život k lepšímu ani jak mít vše hotovo. Místo toho se podělím o své vlastní zkušenosti, pochlubím svými úspěchy a rozeberu neúspěchy. Věřím, že pokud ve správném poměru namíchám osobní zkušenosti s obecně známými principy, může z dnes tuctového blogu vzniknout blog v českých poměrech jedinečný.
Takže co nového si slibuji od tohoto blogu? Nechci být žádným guru. Mým cílem bude naznačit, kudy kráčím a třeba tak někomu ukázat cestu.
